Posílit kvalitu evropských vín a zlepšit konkurenceschopnost Evropy vůči vínům z Afriky, Ameriky či Austrálie. Takový cíl si vytkla reforma evropského trhu s vínem, kterou navrhla Evropská komise. Objem dotací snižovat nechce, plánuje ale jejich lepší využití. Ozdravit sektor od dotovaných přebytků by měla dobrovolná likvidace 400 000 z dosavadních 3,4 milionu hektarů vinic. S odchodech slabších výrobců z branže by měly jako v případě reformy trhu s cukrem pomoci kompenzace až 2,4 miliardy eur (68 miliard Kč) v příštích pěti letech.

„Ročně utrácíme půl miliardy eur na destilaci přebytků vína – to je vůbec nejdražší způsob výroby lihu, hotové mrhání penězi evropských poplatníků,“ prohlásila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová. Finanční obálka s 1,2 miliardy eur dotací pro evropské vinaře se ani po reformě nemá ztenčit, ale peníze je podle komisařky třeba vynakládat efektivněji na odvrácení krize ohrožující evropské víno. Konkrétní výši kompenzačních plateb však neuvedla, pouze dala najevo, že by se měla podle regionů lišit.

EU produkuje asi tři pětiny vína na světě, vinařství přímo živí 1,5 milionu lidí. Unie je současně největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco unijní export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu svůj export na evropský trh znásobili. Časem by se unie podle komisařky mohla stát čistým dovozcem.

Reforma počítá se sázkou na kvalitní vína, a to včetně zrušení destilace z přebytků laciného vína či zákazem přislazování, jakož i zjednodušením evropských vinět, aby se systém stal zákazníkům pochopitelnější.

Dnešní návrh EK představuje pouze první výstřel v bitvě o reformu, kterou čeká schvalování členskými státy a v Evropském parlamentu. Konkrétní legislativní předlohy míní komisařka předložit na přelomu roku a doufá, že by se nový režim mohl rozběhnout v roce 2008.

ČTK, 22. června 2006

Malovinaři tvrdí, že tento stav bude vést drobné pěstitele k ukončení jejich činnosti. Současně také, že ve vinařských zemích Evropské unie nejsou tak přísné předpisy.

„Provedeme srovnání právních předpisů v České republice a v unii,“ poznamenal jihomoravský radní Jan Letocha. To by měl být výchozí bod pro jednání krajských radních s poslanci a senátory z vinařských oblastí, které se má uskutečnit v závěru ledna v Brně.

Strýček jedním dechem připomíná, že drobné pěstitelství není jen záležitostí vína, ale také krajinotvorby. Malé vinohrady dávají řadě oblastí malebný výraz, tak typický pro jižní Moravu.

Drobní pěstitelé také namítají, že střední a velcí producenti vína mají proti nim výhrady. Jak již Rovnost uvedla, větší a velcí výrobci to však odmítají.

„Skutečností zůstává, že malí vinaři v dávné i nedávné minulosti vždy nějaké to víno prodali. Pokud jim předpisy umožní zvětšit objem výroby neevidovaného vína, budou mít větší nutkání prodávat své nápoje. V tomto bych však problém neviděl. Je věcí kontrolních složek, aby si záležitosti uhlídali. Ostatně systém kontroly funguje poměrně dobře například v Rakousku, odkud bychom si mohli vzít zkušenosti,“ uvedl daňový a finanční poradce Jan Čermák.

Požadavky uvedené v petici:

Seriózně analyzovat současné potřeby území v oblasti vinařství a vinohradnictví, zejména s přihlédnutím k regionálním zvláštnostem a zkušenostem subjektů majících vliv na místní rozvoj.
Změnit hranici výroby vína bez registrace alespoň do 2000 litrů s tím, že budou vytvořena průhledná, jednoduchá a pro území prospěšná pravidla při drobném prodeji vína.
Promítnout zcela jasně problematiku malovinaření do legislativy v následujícím provázaném vztahu: vinař – celní úřad – finanční úřad – krajský úřad – ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo zemědělství.

Rovnost – jihomoravský den – 8.1.2005, (kl)
Plné znění petice zde.

Pětatřicetimiliónovým mimořádným příspěvkem pomůže v příštím roce Ministerstvo financí ČR Vinařskému fondu ČR při propagaci a prodeji tuzemských vín. O tuto částku by se mohla zvětšit čtyřicetimilionová pomoc z rozpočtu ministerstva zemědělství na celkových 75 miliónů korun. Podmínkou je však dokončení takzvané notifikace této pomoci v Bruselu.
Informoval o tom v pondělí v Brně ministr financí Bohuslav Sobotka, podle kterého by mohla vinařům pomoci i navrhovaná změna nákladového paušálu pro zemědělce z dosavadních 50 na 80 procent procent z celkových tržeb. „Jde o podstatné zjednodušení evidence a zbavení se povinnosti vést podvojné účetnictví,“ vysvětlil Sobotka výhody, jichž dosud využívala jen malá část podnikatelů v zemědělském oboru.
Na účtu Vinařského fondu, kam přispívají ze zákona výrobci vína, pěstitelé a stát, je nyní 85 miliónů korun. Fond nejprve dotoval výsadbu vinic před vstupem do EU, nyní se má přeměnit na podpůrný a marketingový nástroj. Definitivní zahájení činnosti však brzdí zdlouhavá byrokracie.

Vinaři s výrobou vína do 2000 litrů ročně jsou nyní nově osvobozeni od povinnosti evidovat se jako plátci spotřební daně. Mohou se tak proto bez obav z kontrolních úřadů zúčastnit výstav a soutěží. Nově byla zavedena také kategorie malého výrobce vína do 100 000 litrů ročně, kteří mají zjednodušenou evidenci z hlediska spotřební daně a nemusí víno vyrábět v takzvaném podniku pro výrobu vybraných produktů.

02.11.2005, (jac, ČTK), Právo

POZVÁNKA

Znojemský regionální rozvoj, o.p.s., v rámci projektu „Přeshraniční impulzové centrum Znojmo „
ve spolupráci s „GIZ Retz“ a Sdružením znojemských vinařů organizuje:

Setkání vinařů

ve čtvrtek dne 4. 8. 2005
ve 13.00 hodin
ve Znojmě v areálu Louckého kláštera

Program:

12.30 – 13.00: Příjezd účastníků, prezence

13.00 –13.15: Zahájení a uvítání účastníků starostou města Znojma, Ing. Pavlem Balíkem, a starostou města Retz, Karlem Heilingrem

13.15 –15.00: Přednášky:

Charakteristika vinařství ve Znojemské vinařské oblasti (Ing. Jaromír Čepička, CSc., SZV )
Charakteristika vinařství ve vinařské oblasti Weinviertel (Ing. Walter Pollak, LFS Hollabrun)
Představení vinařského turistického programu společnosti Znovín Znojmo a.s. – Ing. Eva Bláhová, Iva Opatřilová
Představení účastníků a prezentace kulturních a vinařských nabídek
15.00 –15.30: Možnosti kooperace a spolupráce pro nadcházející dobu 2005 – 2006 (dvojjazyčné materiály, výměna nabídek, ochutnávka vín…atd.)

16.30- 17.30: Plánování aktivit pro rok 2006 (harmonogram akcí a možností kooperace a spolupráce, …)

17.30- 18.00: Diskuse

18.00: Ukončení jednání

18.15: Večeře

Pozn.: Po ukončení programu je pro účastníky setkání možnost individuálně i skupinově shlédnout vinařský areál Louckého kláštera.

Prosíme o potvrzení Vaší účasti do 2. 8. 2005 na tel. č.: 515 24 82 21, mobil: 721 88 61 03 – Ing. Maloula, 607 122 451 – p. Valach, nebo na e-mail: rozvoj@volny.cz

Ing. Jaromír Čepička, CSc.
předseda, Sdružení znojemských vinařů

Ing. Samir Maloula
ředitel, Znojemský regionální rozvoj, o.p.s.

Informace o průběhu setkání naleznete v článku na Znojmocity.cz nebo na O víně.cz

Vstup Česka do Evropské unie znamenal konec výsadby nových vinic. Podle konečného stavu registrace jich má naše republika 18 710,3 hektaru, což je přibližně stejný počet jako před rokem 1989. K tomuto se ještě započítává plocha nahlášených likvidovaných vinic 551 ha a dále dle přístupových jednání v Kodani se připočítávají 2%, čili 385 ha. Znamená to, že celková plocha produkčního potenciálu vinic ČR je asi 19 650 ha. Podle nového vinařského zákona se stát dělí na dvě vinařské oblasti – českou s podoblastmi Mělnická, Litoměřická, a moravskou s podoblastmi Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická a Znojemská. Podle jednání před vstupem do unie je však jedna skulinka, která umožňuje další výsadbu. Jedná se o 2% stávajících ploch, což znamená asi 385 hektarů. Ty by se měly vysadit do roku 2007. „Zatím není stanovena metodika klíče, jak se bude tato plocha rozdělovat. Podle předběžných dohod by právo výsadby mohli získat mladí vinaři nebo stávající podniky, které mají mezi svými vinicemi volná místa vhodná k dosazení,“ uvedl inspektor trvalých kultur ÚKZÚZ Brno, Jaromír Čepička.

Po masivní výsadbě nových vinic se jejich průměrný věk výrazně snížil a také se zlepšila jejich odrůdová skladba. Mezi desítkou nejvíce vysazovaných odrůd je polovina modrých, kterým vévodí Frankovka následovaná Rulandským modrým. Z bílých odrůd se nejvíce vysazuje Ryzlink rýnský a Rulandské šedé. Je otázkou, zda právě výsadba modrých odrůd je ideální, když z nšich oblastí jsou nejhodnotnější vína bílá. Obchodníci však stále žádají tuzemská červená vína. Od roku 2001 bylo vysazeno 180 hektarů odrůd Cabernet sauvignon a Merlot, které podle některých odborníků zde nemají co dělat a kvalitní úrodu mohou dát jen v extrémně teplých letech, nebo při výrazném snížení násady hroznů.

Znojemská podoblast je co do plochy se svými 3 452 hektary nejmenší na Moravě, ale mnohonásobně převyšuje rozlohu vinic v Čechách. Znojemská vinařská podoblast má celkem 91 vinařských obcí. Jejich počet se zvýšil připojením části původní Brněnské oblasti. Jedná se o pěstitelský rajon Dolní Kounice. Největší vinařskou obcí naší podoblasti je Vrbovec s 344 hektary (v ČR na 9. místě), následovaný Dolními Kounicemi s 235 hektary a Znojmem, které má výměru vinic 177 hektarů (v ČR na 24. místě).

Pokud někdo nestihl vysadit vinohrady, nemusí ještě zoufat. Podle Čepičky má dojít po roce 2007 k liberálnější zemědělské politice, která by mohla umožnit další výsadby. Důvod je prostý. Evropská unie si svými kvótami uzavřela další vývoj této komodity, což neplatí pro vinaře ze států, které se stávají stále nepříjemnější konkurencí vyspělým evropským vinařům. Jedná se například o Jihoafrickou republiku, Chile, Argentinu, Kalifornii, Austrálii či Nový Zéland, odkud se dováží stále více vína.

Znojemsko, 13/2005, (-eis-)

Vinohradníci a vinaři České republiky mohli po vstupu do Evropské unie v příslušných zákonech zjistit, že obsahují některé nové odborné pojmy.
Produkce vína z nových států unie tvoří asi čtyři procenta celkového objemu výroby zemí bývalé patnáctky, likdyž se vinařský trh již otevřel, žádný překotný vývoj cen vína nebyl zaznamenán. Z EU se totiž dováželo převážně stolní víno z Rakouska, Španělska a Itálie, na jehož výrobu se domácí vinaři nespecializují. Část vín jakostních pak pouze rozšířila nabídku na domácím trhu.

Zemské víno

Vinaři mohou po vstupu do EU vyrábět takzvané zemské víno, tedy z hlediska předpisů stolní víno s geografickým původem a možností označení odrůdy (nebo odrůd). Mohou tak získat za svůj produkt vyšší cenu, zhruba na úrovni mezi víny stolními a jakostními. Minimální cukernatost musí být ale 14 stupňů a je stanoven i maximální výnos 12 tun z hektaru.
Podle tajemníka Svazu vinařů ČR Martina Půčka umožňuje tuzemský zákon vyrábět zemské víno moravské nebo české. V EU tvoří asi 60 procent produkce vína stolní a z toho například ve Francii až 80 procent víno zemské.

Vyšší kvalita

Zemské víno je tedy víno stolní, na něž jsou kladena přísnější kvalitativní pravidla. Je možno jej vyrábět pouze z hroznů z vinic vhodných pro získávání jakostního vína stanovené oblasti, tedy z vinic registrovaných ve viničních tratích. Víno je možno označit pouze uvedeným zeměpisným názvem, nikoli už názvem vinařské oblasti nebo obce. Naproti tomu lze uvádět odrůdu, což v případě stolního vína není možné. Víno nepodléhá zatřídění u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a výrobce, který jej uvádí na trh, tedy odpovídá za jeho kvalitu v plném rozsahu. „Toto víno je možné vyrábět i z velmi vyzrálých hroznů pouze tak, že si jej vinař sám ‚sestupní“ do této kategorie, čímž se mu sníží množství administrativy s výrobou spojené,“ vysvětlil Puček.

Výběr z bobulí

Další novou kategorií je výběr z bobulí (hroznů), správně značený jako „jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí“. Lze jej vyrábět jen z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Jeden stupeň udává, že ve 100 litrech moštu se nachází jeden kilogram cukru. Vyrobené víno se vyznačuje vysokým zbytkovým cukrem. Ve vůni a v chuti se vyznačuje medovými tóny a hodí se zejména jako dezertní víno (či digestiv) k vybraným pokrmům.

Výběr z cibéb

Ve vinařském zákoně existuje i výběr z cibéb, tedy „jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb“. Jeho výroba je možná pouze z vybraných bobulí, napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru. Cibéba je bobule hroznu, kterou napadne ušlechtilá forma plísně šedé, tedy taková forma, která nevytváří klasické „plísňové porosty“, ale jen drobnou vrstvu, která napadne slupku. Ta se změkčí, ztenčí a spotřebovává vodu, což v bobuli koncentruje cukry. Stejně tak je možno toto víno vyrábět z bobulí, které jsou pouze přezrálé a vlivem počasí se z nich odpařila voda a koncentroval cukr. Víno má ještě vyšší obsah zbytkového cukru a mnohdy právě takové zdravé botrytické tóny, což velmi zjemňuje dojem z celého vína.

Letošní produkce vína by se podle Půčka měla pohybovat kolem 400 tisíc hektolitrů. Spotřeba v tuzemsku činí více než 16 litrů vína na hlavu ročně a stále stoupá. Průměr EU je zhruba 30 až 32 litrů na osobu.

18.12.2004, Právo

Apelujeme na naši nedávnou úspěšnou spolupráci nejen v rámci okresu Hodonín, ale i na spolupráci v rámci jihomoravského regionu. Prosíme Vás touto cestou o morální podporu ve věci Petice proti cílené likvidaci malovinaření na jižní Moravě. Prvotní snahou našeho petičního výboru je dostat v petici uvedené informace mezi lidi a věříme, že cestou pres Vás osobně to půjde nejsnadněji. Domníváme se, že moravské strýcovské přehlížení úmyslného a cíleného tlaku na drobné vinaře už přestalo být úsměvné a nová situace vyžaduje, zejména ze strany zodpovědné samosprávy, intenzivní a neroztříštěný tlak na příslušné zákonodárné orgány se snahou zamezit represi páchané na malovinařích.

Snažte se, prosím, tento apel dostat do všech přístupných médií. Sami dobře víte, jaká cesta je nejúčinnější, ať už přes úřední tabuli, regionální tisk, místní rozhlas či osobní aktivitu. Snad se ještě podaří uchovat pro sebe i pro naše potomky něco z hodnot území, ve kterém žijeme. K tomuto kroku nás vede pocit, že pokud tak dnes neučiníme, měli bychom se zítra za svoji nečinnost přinejmenším stydět. Politické pletichy tentokrát necháváme bez povšimnutí. Podpisové archy shromaždujeme na níže uvedených adresách a podpisovou akci máme v úmyslu uzavřít do konce měsíce listopadu roku 2004. Dekujeme za Vaši aktivitu a podporu.

Petiční výbor ve složení:

1) František Strýček, starosta Obce Starý Poddvorov, 696 16 Starý Poddvorov,
Tel.: 518 372 031; mobil: 725 111 217; E-mail: ou.poddvorov@seznam.cz
(osoba určena cleny petičního výboru k zastupování ve styku se státními orgány)

2) Ing. Josef Grmolec, starosta Obce Hovorany, 696 12 Hovorany,
Tel: 518 372 102; E-mail: ouhovorany@iol.cz

3) Tibor Skalka, starosta Obce Hýsly, 696 50, pošta Moravany,
Tel: 518 617 326; E-mail: obechysly@mybox.cz

Petice proti cílené likvidaci malovinaření na jižní Moravě.
15.12.2004

Novinkou ve výrobě a označování vín je víno originální certifikace, neboli víno VOC či pouze V.O.C. Domácí vinaři se s ním mohou potkat na základě nových ustanovení v základní právní normě svého oboru, vinařském zákoně. V tradičních vinařských velmocích Evropské unie, například ve Španělsku, Francii nebo Itálii, se vyrábí víno podle původu hroznů a nikoli podle vyzrálosti čili obsahu přírodního cukru. Tamní předpisy totiž vždy kalkulují s tím, že hrozny jsou vysoce vyzrálé a kvalitní, vysvětluje základní rozdíl ve srovnání s tuzemskou výrobou tajemník Svazu vinařů ČR Martin Puček.

Zákazník v zahraničí si poté kupuje víno s určitým původem, takže pije například Bordeaux, La Riochu, Montepulciano a podobně. V tomto případě se jedná o takzvaný románský způsob značení vín. Odlišně postupuje systém germánský, který je zaveden v České republice, v Německu, Rakousku či na Slovensku. Systém je nastaven tak, že prvotní je vždy kvalita hroznů, tedy vyzrálost a odrůda. Teprve až poté následuje původ, tedy oblast, obec a trať. „Protože Evropa směřuje ke gastronomii na regionální speciality, je i toto víno formou takzvaného regionálně typického vína,“ uvedl Puček. Sdružení vinařů, které vytvoří právní subjekt, podá žádost na Ministerstvo zemědělství o výrobu vína VOC, popsal tajemník příslušný postup. V žádosti musí být přesně specifikován způsob výroby tohoto vína, včetně minimálních požadavků na něj, které musí být na úrovni stávajícího jakostního vína.
Pokud Ministerstvo zemědělství ve schvalovacím řízení tuto výrobu povolí, může sdružení vinařů uvádět na trh víno například jako VOC Morava. Odborníci předpokládají, že nebude zpočátku chybět ani odrůda. Po marketingové kampani a vysvětlení konzumentům, že pijí VOC Moravu , která se vždy bude skládat například z kupáže odrůd Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský, bude upuštěno i od označení odrůdy. Víno si nyní budou vinaři zatřiďovat sami bez Státní zemědělské a potravinářské inspekce a budou tak ručit i za jeho kvalitu. Inspektorům zůstane možnost přímé kontroly vína na maloobchodním trhu.

I po vstupu do Evropské unie se všichni producenti shodují, že jižní Morava je specifickou vinařskou oblastí a její produkty budou žádané i po konfrontaci s jejich evropskými konkurenty. Letošní ročník vína bude ve srovnání s předchozími lety spíše nadprůměrný při výnosu kolem šesti tun z hektaru. Cukernatost nebude tak vysoká, vína by ale zase měla být plnější se svěží kyselinkou. V celkové produkci ale bude zřejmě proti loňsku méně přívlastkových vín, pro která platí přísnější pravidla.
Letošní produkce vína by se podle Pučka měla pohybovat kolem 450 až 500 tisíc hektolitrů. Produkce pochází asi ze 13 000 hektarů vinic. Po vstupu do EU již Česko nesmí vysazovat nové vinohrady, pěstitelé proto intenzivně plochy rozšiřovali do 1. května. Zatímco v roce 1993 bylo v Česku 10 500 hektarů, nyní je registrováno 18 666 hektarů.

Právo, 11.12.2004 – Jiří Klacík

Drobní vinaři zaznamenali první úspěšný výsledek svých protestů. Mohou si ročně vyrobit tisíc litrů vína, aniž by museli platit spotřební daň. Petici, jejíž signatáři žádají lepší podmínky pro malé vinaře, podepsaly za pár dní tisíce lidí.

Plocha vinic povinná k registraci nebo hlášení o sklizni, prodeji, produkci a zásobách jsou nařízeními, která tuzemští poslanci nezmění, i kdyby mohli. Jde totiž o „evropské“ zákony. I tak proti nim protestují domácí drobní pěstitelé a výrobci vína.

„Nejsme legislativci a znalci předpisů Evropské unie, jsme jen první sběrači negativních pocitů malovinařů. Nevíme, jak dosáhnout toho, aby nás unie slyšela, ale za dva roky se mají vyhodnocovat podmínky, které unie dala svým členům,“ řekl Josef Grmolec, starosta Hovoran na Hodonínsku, kde nedávno vznikala petice za lepší podmínky pro drobné vinaře.

Peticemi toho vinaři zatím mnoho nedosáhnou. „Bohužel jsme podepsali omezení, která jsou drastická. Měli bychom mít odvahu zahájit nová jednání s Evropskou unií,“ řekl ve Znojmě europoslanec Vladimír Železný.

Více šancí na změny k lepšímu mají vinaři s požadavky, které se týkají tuzemských předpisů. Svaz vinařů už navrhl parlamentu, jak zjednodušit plátcovství daně z prodaného vína a výkaznictví, které musejí vést i drobní vinaři.

„Určitě nebude možné prodávat víno bez jakýchkoliv dokladů, to už je za námi a týká se to i těch nejmenších vinařů,“ řekl tajemník Svazu vinařů Martin Půček. Svaz ale navrhl, aby drobní vinaři platili daně z prodaného vína jednoduše. „Platila by se vinařská daň, což by byla forma daně z příjmu. Vinař by se jednou za rok zaregistroval na obci a jednou za rok by daň zaplatil z počtu hlaviček nebo litrů vína a měl by pokoj.“

Jednodušší pravidla by platila ale pouze pro vinaře, kteří víno k prodeji vyrobili z vlastních vinic. „Jestliže nakoupím hrozny, už podnikám.“

MF DNES, 07.12.2004 10:45, Hana Černohorská, | top |

Znojmo: Přísné pravidlo Evropské unie, které zakazuje členským zemím zvětšovat plochy svých vinic, zřejmě brzy padne. Řekl to ve Znojmě ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. „Evropská unie došla k tomu, že svými příliš přísnými regulacemi vlastní vinaře poškozuje, protože vinaři v zemích Nového světa – v Chile, Argentině, Kalifornii, Jižní Africe či Austrálii plochy svých vinic neustále rozšiřují a stávají se tak pro evropské vinaře stále větší konkurencí. Proto omezení výsadby brzy padne,“ tvrdí Vajčner.

Česká republika po několika letech intenzivní výsadby disponuje nyní 18 600 hektary vinic, vysadit může ještě 186 hektarů nových vinic, navíc je může pravidelně obnovovat. „Ale ani po této intenzivní výsadbě není Česko v produkci vína zdaleka soběstačné, pouze ze 40 procent. Zbylé víno se musí dovézt,“ vysvětlil Vajčner. Dodává, že proto většině tuzemských vinařů příliš nevadí zrušení dovozních cel na vína z Evropské unie i z Nového světa. Navíc importovaná vína jsou většinou červená, zatímco jeho firma se chce orientovat stále více na vína bílá, která v tomto regionu dosahují špičkové světové kvality. „Budou to především odrůdová vína ročníková v ceně od 80 do 90 korun, částečně přívlastková. Naopak od produkce levnějších známkových vín, především červených, chceme zcela upustit, protože v této kategorii nejsme schopni konkurovat levným dovozům vín v krabicích a kanystrech,“ uzavřel Vajčner. Podle něj ti vinaři, kteří se nadále budou soustřeďovat buď na levná červená vína anebo budou prodávat příliš draho, za ceny blížící se 200 korunám za láhev, budou mít už brzy problémy, pokud je ještě nemají.

Možnosti vývozu do zemí Unie jsou pak podle Vajčnera téměř nulové. „Česká republika neudělala nic pro propagaci našeho vína v zahraničí, takže tam můžeme vyvážet pouze za ceny nižší, než můžeme dosáhnout při prodeji v tuzemsku. Proto se export zatím vůbec nevyplácí,“ tvrdí Pavel Vajčner.

Spotřeba vína v tuzemsku činí 16 litrů vína na hlavu ročně a stále stoupá. Průměr Evropské unie je zhruba 30 až 32 litrů na osobu. „Lze očekávat, že spotřeba dále poroste,“ domnívá se tajemník Svazu vinařů Martin Půček. Přispět by k tomu mohl i letošní ročník vín, který je podle něj spíše nadprůměrný, i když ne tak výjimečný jako třeba loňský. „Letošní vína jsou pikantnější, mají svěží kyselinku a budou i hodně aromatická,“ uvedl Vajčner.

Alena Adámková, Rovnost – jihomoravský den – 18.11.2004

Podpora se poskytuje z fondů Evropské unie.
Pro hospodářský rok 2004/2005 činí 1,743 milionu EUR (asi 55 milionů korun) na plochu 189 hektarů. ČTK to sdělilo ministerstvo zemědělství. Plochy vinic přesahují vlivem intenzivní výsadby v posledních letech 19.200 hektarů.

Podpora na restrukturalizaci vinohradů, tedy změnu pěstovaných odrůd či technologie pěstování, vychází v průměru asi na 9200 EUR na hektar, tedy asi 290.000 korun. Skutečně vyplacená částka bude ale závislá na počtu provedených opatření v rámci plánu restrukturalizace a přeměny vinic a na počtu žadatelů.

Rozšiřování vinic bylo možné do 30. dubna, tedy do vstupu Česka do Evropské unie. Poté už byla další výsadba zakázána, protože EU zvětšování ploch nepovoluje.

Vinaři museli všechny vinice registrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Z neregistrované plochy nemohou producenti víno ani hrozny prodávat, jen použít pro vlastní spotřebu.
Na konci 90. let zaujímaly vinice zhruba 11.500 hektarů. V roce 2000 pak začalo hromadné vysazovaní vinohradů za významné podpory státu.

ČTK, 19.10.2004

Sociální demokracie vyrukovala před volbami s nápadem, který by mohl zaujmout na jihu Moravy. Zdeněk Škromach chce ulevit drobným vinařům od administrativy, kterou jim po vstupu do unie nařizují zákony. Chce do zákona prosadit pojem „malý vinař“.

Pojem by se měl stát součástí vinařského zákona a dalších s tím souvisejících norem.

Zatímco dnes mohou vinaři bez jakéhokoli papírování, povolení a úředních hlášení vyrobit pro vlastní potřebu pouze pět set litrů vína, podle nové úpravy by mohl takzvaný malý vinař vyrobit a prodat od tisíce až do tři tisíc litrů vína ročně.

„Je nutné omezit administrativu, protože malí vinaři k tomu nemají podmínky. Mělo by stačit prohlášení o sklizni, produkci a zásobách a přiznání k paušální dani z hlavičky nebo litru prodaného vína,“ vyjmenoval další nutné změny Škromach.

„Byla by to paráda, ale rozhodně to nebude jednoduché,“ reagoval vinař Lubomír Dvořáček, podle kterého evidence a množství různých hlášení drobné vinaře pomalu ale jistě ničí. Neoznámíte, že jste neosladili víno, a hned vám hrozí pokuta až tři miliony. A je po vinařství,“ uvedl na příkladu.

12.10.2004,MF DNES, já

Poprvé i vinaři z nových členských zemí Evropské unie, včetně České republiky a Slovenska, budou moci obdržet unijní pomoc na restrukturalizaci vinic s cílem zvýšit kvalitu vína. Z celkové sumy 450 miliónů eur (14,1 miliardy korun) pro další sezónu však největší díl připadne na největší pěstitele ze Španělska, Francie a Itálie.

Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že pro sezónu 2004 až 2005 se počítá se 145,5 miliónu eur pro Španělsko, 107 miliónů by měli obdržet francouzští vinaři, 103 milióny Italové, s odstupem následovaní Portugalci (44,5 miliónu).

Z nováčků komise nejvíce potěšila Maďary, kteří mají obdržet více než deset miliónů, zatímco Slovinci a Slováci necelé tři milióny a čeští i moravští vinaři 1,74 miliónu eur (55 miliónů korun) na 189 hektarů vinic. Zaměření na kvalitu namísto na kvantitu se unie snaží podporovat penězi od roku 1999, zejména pro španělské a francouzské pěstitele přebytků laciného stolního vína. Sumy vynakládané na tento účel postupně stoupaly od 380 po nynějších 450 miliónů eur.

„Zlepšení kvality révy, jakož i přizpůsobení nabídky poptávce je prioritou. Restrukturalizační a rekvalifikační programy financované EU nabízejí výrobcům vína nezbytnou podporu,“ prohlásil komisař pro zemědělství Franz Fischler.

Vstupem do Evropské unie skončila možnost rozšiřovat v ČR plochy vinohradů. Vinařský fond, který dosud v ČR na podporu rozšiřování vynaložil 446 mil. korun, mění strategii směrem k marketingu a v budoucnu rozdělí 60 miliónů korun na podporu odbytu vína.

ČTK, 08.10.2004

Zde najdete vybranou legislativu Evropské unie vztahující se k vinařství a vinohradnictví (neoficiální znění), která pro nás platí dnem vstupu do EU.

Nejdůležitější předpisy jsou Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 a Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 o společné organizaci trhu s vínem. Zde najdete zejména informace o vysazování vinic (Hlava II Kapitola I nařízení rady a Kapitola II nařízení komise).

Nařízení komise č. 649/87
registr vinic

Nařízení komise č. 753/2002
popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů

Nařízení komise č. 883/2001
obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína

Nařízení komise č. 884/2001
doklady pro přepravu vinařských produktů a pro knihy vstupů a výstupů vedené v odvětví vína

Nařízení komise č. 1227/2000

Nařízení komise č. 1282/2001
shromažďování údajů pro identifikaci vinařských produktů a sledování trhu s vínem

Nařízení rady č. 1601/91
definice, označování a obchodní úprava aromatizovaných vín atd.

Nařízení rady č. 1493/1999

Nařízení komise č. 1622/2000
o společné organizaci trhu s vínem, kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření

Zdroj: Vinařský fond
4.10.2004

Zákon o spotřebních daních (SPD) zavedl v oblasti vinařských produktů nové pojmy, mezi které například patří tiché víno, šumivé víno a meziprodukty. Za zvláštní kategorii lze považovat výrobek známý pod pojmem burčák. Dle zákona o vinohradnictví a vinařství smí být takto označován pouze částečně zkvašený hroznový mošt, který pochází výlučně z vinných hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Z hlediska správy spotřebních daní je burčák zařazen do kategorie tichých vín. „Pokud výrobce neregistrovaný jako plátce ke spotřební dani z vína a meziproduktů burčák prodává, musí se nejpozději do dne prodeje zaregistrovat u příslušného celního úřadu,“ říká Oto Ploch, pracovník Celního ředitelství Brno.

Podle zákona o SPD není plátcem spotřební daně fyzická osoba, která spolu s osobami ve společné domácnosti vyrobí pro vlastní spotřebu, osoby blízké nebo hosty tiché víno v množství nepřesahujícím 500 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji. „Není proto možné vyrábět tiché víno s kamarády či příbuznými, kteří nebydlí s výrobcem ve společné domácnosti, a rovněž nelze toto víno prodávat, pokud ovšem nedojde k registraci výrobce u celního úřadu. Pak je prodej tichého vína legální, a ač jsou tichá vína zatížena nulovou sazbou spotřební daně, podléhá tento prodej dani z příjmu dle výše zisku,“ upozorňuje Oto Ploch, podle něhož toto ustanovení neplatí pro výrobu šumivých vín a meziproduktů, k nimž se řadí perlivá vína dosycená oxidem uhličitým, likérová a dezertní vína. „Ta jsou zatížena sazbou spotřební daně ve výši 2 340 Kč/hl. Jejich výroba je možná pouze na základě povolení příslušného celního ředitelství,“ dodává Oto Ploch.

Znojemsko, 23.9.2004/38/(-eis-)

Právě tolik jich obsahuje vládní návrh vinařského zákona, který vychází z legislativy EU a musí být schválen ještě ke dni vstupu. Odbornou veřejnost o tom na veletržním semináři Svazu integrované produkce hroznů a vína informovala Eva Jetmarová z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělství.

„Změní se téměř všechno, protože doposud platný zákon stanovoval jen minimum povinností, ale v Evropské unii je vinařství ošetřeno velmi pečlivě,“ varovala Jetmarová. Novou povinností bude například vydávat k určitým datům prohlášení o sklizni, o produkci a o zásobách. Zákon stanovuje také maximální výnos z hektaru – 14 tun – a jen z nich dovoluje vyrábět jakostní víno. Omezuje se možnost zvyšování alkoholu a doslazování. Výhodou bude prodloužení prodeje burčáku o dva týdny, sortiment se rozšíří o aromatizované vinné nápoje, odalkoholizované nebo nízkoalkoholické víno a absolutní novinkou bude tzv. víno ohodnocené cechem místních vinařů.

Velmi přísně bude podle Jetmarové kontrolován především rozsah obnovovaných vinic, který jak známo Evropská unie nedovoluje zvyšovat. Včetně nové výsadby 1000 až 1500 hektarů, které pěstitelé s podporou Vinařského fondu ČR vysadí v posledním možném jarním termínu, přesáhne celková výměra vinic v naší zemi 16 000 hektarů. „K tomu můžeme přičíst 2 procenta, ale to už bude konečná plocha vinohradů, kterou v EU budeme moci obnovovat. Co do 30. dubna vysadíme, to budeme mít. Vše samozřejmě musí být registrováno dle příslušné viniční trati a poslední termín, dokdy je možné registraci přihlásit, je 30. května,“ zdůraznila Jetmarová. Z tohoto pravidla budou vyjmuti pouze soukromníci, kteří víno pěstují pro vlastní potřebu a nikoli na prodej. Do 10 akrů celkové plochy (a to i v součtu několika vinic) může jednotlivý pěstitel sázet bez evidence.

Dalším tématem semináře byly změny v legislativě i nové technologické poznatky týkající se integrované produkce hroznů a vína, jejíž zásadou je maximum ekologie při únosných pěstitelských rizicích a optimalizaci výnosu a kvality produktu. Zatímco čistě biologické zemědělství je poměrně riskantní a v České republice je takových vinic pouze 36 hektarů, členové Svazu integrované produkce hospodaří na přibližně polovině rozlohy plodných vinic. „V Rakousku, Německu nebo Švýcarsku je to zhruba 80 %, ale tamní vinaři byli podpořeni dotacemi. Nám se podařilo získat dotace ministerstva zemědělství poprvé v letošním roce. Od roku 2005 bychom měli být dotováni z horizontálního fondu rozvoje venkova EU,“ uvedl Milan Hluchý ze Svazu integrované produkce hroznů a vína. Součástí semináře byla prezentace Vinařského fondu ČR, jehož hlavním úkolem se po 1. 5. 2004 stane propagace a marketing českého vinařství, a nechyběla ani přednáška o zkušenostech rakouských vinařů se vstupem do EU.

publikováno dne: 8.7.2004

O výhodách a prvních výsledcích oficiální jednotné klasifikace zavedené pro ubytovací zařízení od 1. ledna 2004 informoval seminář Sdružení HO.RE.KA.

Jednotná klasifikace je společným dílem dvou největších oborových svazů – Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA.CR a Národní federace hotelů a restaurací NFHR, dále ministerstva pro místní rozvoj a agentury CzechTourism. Není právně závazná, ale zajišťuje transparentnost trhu a klientům zaručí odpovídající kvalitu služeb. Vnáší jasná pravidla do roztříštěné kategorizace ubytovacích zařízení, kde nezřídka dochází k záměně pojmů, a přesně definuje požadavky na jednotlivé třídy. Oproti dosavadnímu stavu každopádně znamená velký pokrok, protože Živnostenský zákon pouze nařizuje označit ubytovací zařízení kategorií, ale její stanovení ponechává na libovůli provozovatele. CzechTourism proto vyhlásil, že bude přednostně podporovat zařízení s certifikátem jednotné klasifikace.

Certifikaci zajišťuje pětičlenná klasifikační komise, v níž jsou dvěma členy zastoupeny svazy HO.RE.KA a NFHR a jedním členem Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Na své první schůzce komise ocertifikovala zhruba sto ubytovacích zařízení, mezi nimi i tři pětihvězdičkové hotely. „Všechny kategorie byly v prvních žádostech zastoupeny rovnoměrně. Šestnácti uchazečům byl certifikát udělen s podmínkou splnění určitých výhrad do termínu 30. června. Tito ubytovatelé musejí doplnit věci, které jsou podle jejich názoru nepodstatné, ale v klasifikačních znacích jsou zahrnuty. Jednalo se o maličkosti jako třeba chybějící řetízky a kukátka na dveřích ve čtyřech hvězdách nebo pouze konferenční a nikoli psací stoly v hotelech tříhvězdičkových,“ informovala prezidentka HO.RE.KA Mirka Luprichová. Další žádosti podle ní stále přicházejí a celý kvalifikační proces se začíná slibně rozvíjet. „Zařízení, která si o kvalifikaci požádala mezi prvními, již obdržela certifikační osvědčení a příslušné nálepky na dveře, a to je největší pobídkou pro ostatní,“ soudí Luprichová.

publikováno dne: 9.7.2004

Hlavní faktor, který v posledních letech ovlivňuje chování podnikatelské sféry, profesních svazů a státní sféry v sektoru vinohradnictví a vinařství, je přizpůsobení se tržnímu prostředí a příprava celého odvětví na vstup ČR do EU v roce 2004. Ten spočívá především v přípravě a schvalování legislativních norem, obnově produkčního potenciálu vinic a v modernizaci zpracování hroznů a výroby vína.

MZe ČR připravuje v současné době nový zákon O vinohradnictví a vinařství, který by měl nabýt účinnosti dnem vstupu naší republiky do EU. Při tvorbě nového zákona MZe ČR navazuje na stávající legislativu, tj. zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 216/2000 Sb. a č. 50/2002 Sb.(Vinařský fond) a vyhlášky č. 297/2000 Sb., 298/2000 Sb., 299/2000 Sb. a č. 342/2002 Sb.). Připravovaný zákon je koncipován jako rámcový předpis v rozsahu cca 45 stran v souladu s legislativou EU ve vinohradnictví a vinařství, tj. Nařízením Rady ES a Komise ES (NR č.1493/99, NR č. 357/79, NR č. 2392/86, NK č. 649/87, NK č. 1227/2000, NK č. 1282/01 v rozsahu cca 750 stran textu).

Rozhodující změnou nového právního předpisu je především zákaz výsadby nových vinic v členských státech EU, nastolení institutu Správy výsadbových práv, zavedení registru podniků, povinné hlášení o produkčním potenciálu a sklizni hroznů, výrobě a zásobách vína v ČR do komise EU.

Naše vinohradnictví a vinařství ovlivní rovněž výsledky závěrečného jednání o přistoupení ČR do EU v Kodani. V tomto jednání se rozhodne o zařazení vinařské oblasti Čechy v ČR do vinařské zóny A a vinařské oblasti Morava v ČR do zóny B, o navýšení ploch vinic pouze o 2 % z registrované plochy vinic při vstupu naší republiky do EU (cca 320 ha) a o přidělení rezervy na výsadby ve výši 50 ha pro révové školky, podnožové a roubové vinice, výzkumné účely a šlechtění. V současné době mohou výrobci vín doslazovat mošty o cca 7 kg/100 litrů moštu. Podle nové normy budou moci výrobci vína v zóně A doslazovat hroznové mošty na výrobu vína stolního a jakostního maximálně o 5,9 kg sacharózy na 100 litrů, v zóně B pak maximálně o 4,2 kg na 100 litrů. Přislazování moštů pro výrobu vín s přívlastkem je zakázáno již v současných legislativních předpisech. Nový zákon však stanoví zákaz rozšiřování nových vinic s výjimkou obnovy vinic na základě práva na opětovnou výsadbu na dobu až 8 let. Citelnou změnou bude rovněž zákaz prodeje hroznů či vína z nezaregistrovaných vinic.

Po velkém poklesu ploch vinic po roce 1989 a následující delší stagnaci v obnově vinic se od roku 2000 daří v ČR opět plochu vinic rozšiřovat. V roce 2002 se podařilo vysadit 1 020 ha nových vinic a v letošním roce předpokládáme výsadbu vinic na ploše 1 500 – 2 000 ha. Poslední možnost volné výsadby vinic mají pěstitelé na jaře 2004, kdy předpokládáme výsadbu nových vinic na ploše asi 500 ha. Tím by se plocha vinic v ČR přiblížila ploše vinic v osmdesátých letech minulého století – samozřejmě jde o vinice s jinou pěstitelskou technologií a odrůdovou skladbou. Nové vinice se vysazují do vybraných a schválených viničních tratí podle jednotlivých vinařských obcí, kterých máme 357. Viničních tratí je schváleno celkem 2 231 s plochou asi 52 tis. ha.Tato plocha viničních tratí se bude perspektivně snižovat až na poměr vinice k volné ploše 1:1, tedy na plochu cca 30 tis. ha. Mohutná výsadba v posledních letech způsobila také potřebu masivních dovozů révových sazenic ze zahraničí, neboť naše školkařská produkce, tak jako plocha vinic, po roce 1989 značně poklesla. Dle ÚKZÚZ Brno činila v ČR produkce révových sazenic v roce 2002 1 544 tis. ks. V ČR je uznáno podle zákona č. 92/1996 Sb. 46 ha podnožových vinic a 88 ha vinic pro odběr selektováných oček. Z bílých moštových odrůd (celková produkce 674 tis. ks) jsou nejvíce množeny odrůdy Müller – Thurgau, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Chardonnay, Ruladské šedé, Rulandské bílé, Tramín červený a Veltlínské zelené. Z modrých moštových odrůd (celková produkce 802 tis. ks) jsou nejvíce množeny odrůdy Frankovka, Zweigeltrebe, Modrý Portugal, Rulandské modré, Cabernet Moravia, Svatovavřinecké, André a Cabernet Sauvignon. Stolních odrůd je u nás množeno 8 odrůd v množství pouze 27 tis. ks. V letošním roce se dovezlo ze zahraničí přes 4 mil. ks révových sazenic.

30. 6. 2003 ÚKZÚZ Brno registruje celkem 10 469 pěstitelů révy vinné s plochou 13 891 ha vinic, nejvíce v Mikulovské oblasti – 3 394 ha, Velkopavlovické oblasti – 3 033 ha Znojemské oblasti – 2 386 ha a Mutěnické oblasti 1129 ha. V Moravském regionu je 13 384 ha a v Českém regionu je 507 ha. Ve srovnání s velkými vinařskými státy má naše vinohradnictví s malou plochou vinic nesmyslně mnoho vinařských oblastí. Příznačné je to zejména pro český region a východní Moravu (Moravské Slovácko). Nutné je řešit otázku konkurenceschopnosti jednotlivých podoblastí určitou minimální koncentrací ploch vinic, aby se mohl vytvořit dostatečně silný profesní svaz či sdružení, který bude hájit zájmy pěstitelů i producentů vín, propagovat vína a uznávat specielní skupiny vín – „VOP“ (víno originální produkce). Dle rakouských zkušeností by minimální koncentrace ploch vinic v dané podoblasti měla činit alespoň 2 000 ha.

Průměrné stáří registrovaných vinic v ČR je 18,4 let, přičemž podíl mladých vinic činí 15 %, plně plodných vinic 42 % a přestárlých 43 %. Nejvíce zastoupenými odrůdami v našich vinicích jsou odrůdy Veltlínské zelené 15%, Müller – Thurgau 14 %, Ryzlink vlašský 10 %, Svatovavřinecké 9 %, Ryzlin rýnský 6 %, Frankovka 6 % a Rulandské bíle 5 %. Celkový podíl bílých odrůd je 71 % a modrých odrůd 29 %.V nově vysazovaných vinicích se vysazují převážně následující odrůdy: Chardonnay, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské modré, Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Müller – Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Tramín červený a Veltlínské zelené, čili především odrůdy pro produkci kvalitních vín. Podíl výsadeb s bílými odrůdami je 56 % a modrými odrůdami je 44 %.

Produkce vinných hroznů za posledních 10 let z plochy plodných vinic (10 – 11 tis. ha) se pohybuje v rozmezí 36 – 66 tis. t, což znamená, že v ČR sklízíme 3,2 – 6,2 t/ha, přičemž dlouhodobý průměr u nás činí 6,4 t/ha. Výroba vína z domácí produkce hroznů se pak pohybuje v rozmezí 269 – 697 tis. hl vína, což stačí pokrýt naši domácí spotřebu asi z 50 %. Průměrná spotřeba vína se v ČR v posledních letech pohybuje na úrovni 16 litrů na osobu za rok.

ÚKZÚZ Brno – Odbor trvalých kultur, Ing. Jaromír Čepička, CSc., Ing. Ludvík Michlovský, Ing. Jiří Chaloupka
publikováno dne: 26.3.2004