Čeština
O vzniku a významu pranostik
Pranostiky nebo-li povětrnostní pravidla tvořily součást vzdělanosti každého národa a to již od starověku. K nejstarším patří pranostiky národů sídlících u Středozemního moře, kde měli lidé velký zájem o počasí a jeho roční režim hlavně v souvislosti s mořeplavbou. Na počasí však byla závislá i obživa rolníků. Naši předkové si všímali různých jevů během roku, které pak dávali do souvislosti s průběhem zemědělských prací, výnosem apod. Postupně si tedy začali zaznamenávat různé charakteristiky počasí i jeho průběh a to v zájmu zajištění zemědělských prací a posouzení povětrnostních předpokladů pro úrodu. Začali tedy počasí do jisté míry předpovídat.
Pranostiky se vždy rodily na hranici známého s neznámým, a proto jsou zákonitě velice často poznamenány předchozími (ne)znalostmi či tzv. dobovou tradovanou “moudrostí”. Během staletí postupně vznikl soubor pranostik, rozptýlený po různých domácích záznamech či tištěných kalendářích. Některé z nich vám na těchto stránkách představíme.
1. ledna – Panna Maria, Matka Boží – Nový rok
Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. 1.) o krok dále, na Hromnice (2. 2.) o hodinu více.
2. ledna – sv. Basil Veliký a Řehoř Naziánský – Karina – Makaria
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Když Makary pohodný, září bude chladný.
6. ledna – Zjevení Páně, Tří králů; Božího křtění – Baltazar, Melichar
Na Tři krále -zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů.
Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
9. ledna sv. Julián Antiochijský – Vladan Bazilisy
O svaté Baziliši zima všude čiší.
11. ledna – ct. Marie Elekta – Bohdana – Hygina
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
13. ledna – sv. Hilarius z Poitiers – Edita
Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz.
14. ledna sv. Sáva Srbský – Radovan, Wirgila
Svatý Virgil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil.
16. ledna sv. Marcel 1. – Ctirad
Na svatého Marcela zima leze do těla.
17. ledna – sv. Antonín Veliký – Drahoslav
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí ho hned.
18. ledna – Panna Maria, Matka jednoty křesťanů – Vladislav; Priska
Na svatého Priska pod saněmi píská.
19. ledna – sv. Marius a Marta a jejich synové – Doubravka; Knut
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
20. ledna – sv. Fabián a Šebestián – Ilona
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
21. ledna – sv. Anežka Římská – Běla
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče, schovej zhryzky!
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
22. ledna – sv. Vincenc – Slavomír
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Jasný den na Vincentina dá hojnost dobrého vína.
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Na den svatého Vincence blesk slunečný znamená rok u víně být hojný.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Svítí-li slunce v den svatého Vincence, třeba starat se pro víno i žito o žence.
24. ledna – sv. František Saleský – Milena
Na Saleského Františka meluzína si zapíská.
Svatý Timotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
26. ledna – sv. Timoteus (Bohuslav) a Titus – Zora, Polykarp
Svatý Timotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
28. ledna – sv. Tomáš Akvinský, Karla Velikého – Otýlie
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.
29. ledna – sv. Sulipcius – Zdislava; Františka Saleského
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
V době od 4.2. do 10. 3.
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Masopust na slunci – pomlázka v senci.
Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
Konec masopustu jasný – len krásný.
Krátký masopust – dlouhá zima.
Na ostatky lužky – budou jablka, hrušky.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
Jsou-li v masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
Konec masopusta – každá kapsa pustá.
2. února – Uvedení Páně do chrámu (Očišťování Panny Marie),Hromnice – Nela
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
O Hromnicích déšť – na jaře sníh; o Hromnicích sníh – na jaře déšť.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
Zelené Hromnice – bílé velikonoce
Na Hromnice kalužky – ukazuje na jabka a hrušky.
3. února – sv. Blažej a Ansgar (Oskar) – Blažej
Na svatého Blažeje, slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejem, povede se len.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec biče smočil, čekají dlouhý len.
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
12. březen – sv. Quirinus, Řehoř 1. Veliký – Řehoř
Na svatého Řehoře šelma sedlák, který neoře.
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
Žežule, která v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují,
oznamují teplé jaro.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře plove led do moře, čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
15. březen – sv. Longin
Na svatého Longina práce v poli záčíná.
Je – li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší – li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Velikonoce (slavnost vzkříšení Krista) jsou původně oslavou jarní rovnodennosti. Nejznámějším symbolem je vejce, ve kterém se skrývá představa naděje a nového života. Vejce je také jedním ze symbolů židovských Velikonoc – svátku Pesach (tento svátek se slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu podle židovského kalendáře). Vajíčko je symbolem plodnosti, vzkříšení a života. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček.
Datum Velikonoc určil koncil nicejský (325) na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Slavnost vzříšení pak začíná v noci na Bílou sobotu. V tuto dobu se světí křestní voda a věřící obnovují křestní slib. Svatý týden se však slaví týden před Velikonočním pondělím a každý den v týdnu má svůj název:
Oslava Svatého týdne začíná Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpením. Tento den je spojen s obřadem svěcení kočiček (vrba jíva).
Na Zelený čtvrtek by se měla jíst jen zelená strava – špenát, zelí atd. a to proto, aby byl člověk po celý rok zdravý. V tento den také znějí zvony naposledy a zvuk zvonů můžeme slyšet až na Bílou sobotu.
Velký pátek je postním dnem. Proto by se po celý den nemělo jíst maso. Tento den je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konalo jeho odsouzení, poprava i pohřeb. Půst je tedy znamením smutku a rozjímání. Za zvuku řehtaček, které nahrazovaly zvony, se oznamovalo poledne i klekání. V tento den by se nemělo nic půjčovat a nesmělo se i pracovat na poli a v sadu, aby se nehýbalo zemí. Nesmělo se ani prát, protože by se prádlo namáčelo do Kristovy krve.
Na Bílou sobotu se uklízí a připravuje se vzkříšení, pečou se mazance a beránci, plete se pomlázka a zdobí se vajíčka. Skončením Bílé soboty končil i dlouhotrvající půst.
Hod Boží velikonoční je den, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých a rozlomil tak pouta smrti a otevřel cestu k životu. Svým zmrtvýchvstáním dovršil Ježíš Boží dílo stvořitelské i vykupitelské. V tento den by se nemělo stlát, zametat, mýt nádobí, šít a čistit boty.
Velikonoční pondělí je dnem pomlázky. A tento den je spojován s mnoha zvyky, které se vesnici od vesnice mění.
Mezi velikonoční symboly patří bezesporu pomlázka. Velikonoční pomlázka je dar, který dávají jak kluci, tak děvčata. Pro kluky znamená pomlázka šlehání dívek zapletenými jarními pruty vrby, ozdobenými stuhami. Často spojované s koledováním. Šlehá se proto, aby byla děvčata zdravá, svěží, veselá a stále mladá. Pro děvčata to znamená obdarování koledníků malovanými vejci – jak už bylo uvedeno symbolem života. Symbolem velikonoc se stal i beránek, jakožto člen “Božího stáda” a zajíček – symbolizující chudé, skromné a pokorné.
Lidové zvyky a obyčeje se kraj od kraje mění, ale prapůvod Velikonoc zůstává. Velikonoce jsou oslavou života.
10. duben – sv. Michael de Sanctis – Darja
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
14. duben – sv. Lambert – Vincenc
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
23. duben – sv. Vojtěch
Prší – li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
24. duben – sv. Jiří
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Jiří a Marek – mrazem nás zalek.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak).
Pršelo – li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Svatý Jiří stříkne – li, jeden obrok pryč.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Je – li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
O svatém Jiří krásně – li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Jasný Jiří – pěkný podzimek.
25. duben – sv. Marek
Jiří a Marek – mrazem nás zalek.
Svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
28. duben – sv. Vital – Vlastislav
Mrzne – li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
1. květen – sv. Josef dělník – Filipa a Jakuba – Svátek práce
Prší – li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
3. květen – sv. Filip a Jakub Menší – Alexej
Svatý kříž, ovčí střiž.
4. květen – sv. Florián
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je – li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
11. květen – sv. Ignác z Laconi – Mamert – Svatava
O svatém Mamertu zima je po čmertu.
Déšť svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
Déšť, jejž Mamert, Pankrác (12. 5.), Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
12. květen – sv. Nereus a Achilleus, Pankrác – Pankrác
Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.
Pankrácova nepohoda – vinohradům výhoda.
Pan Serboni pálí stromy.
Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
13. květen – sv. Ondřej Hubert Fournet a Leonard Murialdo Servác
Před 13. májem nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodného mrazu.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
14. květen – sv. Matěj – Bonifác
Pan Serboni spálí stromy.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
15. květen – sv. Žofie
Žofie vína upije.
Svatá Žofie políčka často zalije.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
16. květen – sv. Jan Nepomucký – Přemysl
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
25. květen – sv. Beda Ctihodný, Řehoř VII., Marie Magdalena dei Pazzi – Urban – Viola
Urban bývá studený pán.
Urban krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění.
Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.
1. června – sv. Fortunát
O svatém Fortunátu má kapka deště cenu dukátu.
Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok.
5. června – sv. Bonifác, Norbert a Robert
Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
6. června – sv. Norbert
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
8. června – Medard
Medardova kápě – čtyřicet dní kape.
Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
11. června – sv. Barnabáš
O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
Plačtivý Barnabáš – úroda na vinicích
12. června – sv. Tonička
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
13. června – sv. Antonín
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
15. června – sv. Vít
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Svatý Vít mění čas.
Déšť na Víta – špatný budou žita.
23. června – sv. Agripina
Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.
24. června – sv. Jan
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
27. června – sv. Ladislav
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
2. července – sv. Otto – Patricie – Navštívení Panny Marie
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
Prší-li na den Panny Marie navštívení,čtyřicet dní jasno není.
4. července – sv. Prokop – Prokop
Prší-li na Medarda i Prokopa, shnije mandel i kopa.
Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa.
Svatý Prokop – štěpy okop!
10. července – sv. Amálie / Libuše (Sedmi bratří)
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
Déšť na Sedm bratrů – hnijí kobzole.
13. července – sv. Jindřich / Markéta
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
14. července – bl. Hroznata a sv. Kamil de Lellis – Karolína
O svatém Kamilu, slunce má největší sílu.
15. července – Rozeslání apoštolů
Věje-li v den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud vítr věje velká láce.
19. července – sv. Vincence
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
20. července – sv. Eliáše
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
21. července – sv. Praxede / Daniel
Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.
Na proroka Daniele nalije i do mandele.
22. července – sv. Marie Magdalény
Prší-li v den svaté Maří Magdalény, obilí i ve stodole se zazelená.
Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod (nebo: půjdou hodně kupci na len).
23. července – Apolináře
Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.
25. července – sv. Jakub Větší a Kryštof – Jakub
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
Jak teplý svatý Jakub, tak studené vánoce.
Na Jakuba prvních brambor průba.
Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
26. července – sv. Jáchym a Anna – Anna
Svatá Anna – chladna zrána.
Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.
Svatá Anna žito žala.
31. července – sv. Ignác z Loyoly – Ignác
Od svatého Ignáca – leto sa obracá
4. srpna – sv. Jan Křtitel Maria Vianney – Dominik
Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
10. srpna – sv. Vavřince – Vavřinec
Svatého Vavřince – svícen do světnice.
Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
Na svatého Vavřince první podzimní den.
Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
Vavřincův déšť – myší úroda.
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie – Hana
Na Marie Nebevztoupení prvních vlaštoviček loučení.
O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
Pakli o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme
16. srpna – sv. Štěpán Uherský – Jáchym – Rocha
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Prší-li je týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
18. srpna – Helena
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
23. srpna – sv. Filip
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
24. srpna – sv. Bartoloměj
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
28. srpna – sv. Augustin – Augustýn
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Jaké je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu (25. 11.)
29. srpna – sv. Jan Křtitel
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
1. září – sv. Jiljí – Linda/Samuel
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
2. září – Štěpána krále
Na Štěpána krále je už léta namále.
8. září – Narození Panny Marie
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
Na panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.
O Marie narození vlaštovek tu více není.
10. září – Mikuláš Tolentinský
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
14. září – Povýšení svatého Kříže
Po svatén Kříži podzim se blíží.
Svatý Kříž, ovcí stříž.
Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota.
15. září – Panna Marie Sedmibolestná
Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.
16. září – svatá Ludmila
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
Svatá Edita pilně podmítá.
Na Ludmily světice obouvej střevíce.
21. září – svatý Matouše
Jaké počasí začídí Matouš, takové trvá čtyři neděle.
Po svatým Matouši čepici na uši.
22. září – svatý Mauric
Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.
Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
23. září – svatá Tekla
Svatá Teklička maluje jablíčka.
26. září – sv. Kosma a Damián – Andrea Cypriána
Na Kosmu a Damiána chladno bývá zrána.
Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána.
28. září – sv. Václav – Václav
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
Přijde Václav – kamna připrav!
Svatý Václav zavírá zem.
30. září – sv. Jeroným – Jeroným
O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
1. října – sv. Terezie z Lisieux – Igor Remigia
Fouká-li vítr na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
2. října – sv. Andělé strážní – Olivie/Galina – Panna Maria Orodovnice
Den Panny Marie orodovnice – první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
3. října – sv. Maxmilián – Bohumil – Terezie Ježíškovy
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.
4. října – sv. František z Assisi – František
Svatý František zahání lidi do chýšek.
5. října – sv. Palmacius – Eliška – Placida
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
9. října – sv. Dionysius (Diviš), Jan Leonardi – Štěpán
Je-li déšť na svatého, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že na Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
15. října – sv. Terezie z Avily – Tereza
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
16. října – sv. Hedvika a Markéta Maria Alacoque – Havel
Havel větrem foukává, Voršila (21. 10.) tepla nedává.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Déšť na Havla, déšť na vánoce.
17. října – sv. Ignác Antiochijský – Hedvika
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
18. října – sv. Lukáš – Lukáš
Do svatého Lukáše ruce kde chceš měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
21. října – sv. Hilarion – Brigita – Voršila (Uršula)
Svatá Voršila zimu posílá.
Svatá Voršila a Kordula – větry pohnula.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
23. října – sv. Jan Kapistrán – Teodor
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
28. října – sv. Šimon a Juda Tadeáš – Den vzniku ČSR
Na svatého Šimoniše přikluše k nám zima tiše.
Šimona a Judy – zima leze z půdy.
Svatý Šimon a Juda počasí o vánocích ovládá.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté (1.11.) v noci.
1. listopadu – Všech svatých – Felix
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
Utni z buku třísku. je-li suchá, bude zima tuhá; je-li vlhká, bude mokrá.
Všichni svatí dluhy platí.
8. listopadu – sv. Godefroy z Amiens (Gottfried, Bohumír) – Bohumír
Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.
9. listopad – Svatého Teodora
Svatý Teodor – mrazy lezou z hor.
Svatý Teodor zasněží témě hor.
Na svatého Teodora sedlák ještě pilné orá.
11. listopad – Svatý Martin
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
Martin a Kateřina na blátě, vánoce na ledě.
Po svatém Martinu zima nežertuje.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná, jestli je noc jasná, zima je mastná.
Půjde-li hus o Martině přes led, bude se ještě dlouho koupati.
Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
16. listopad – Svatý Otmar
Na svatého Otmara nevidět komára.
19. listopad – Svatá Alžběta
Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
21. listopad – Panny Marie
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
22. listopad – Svatá Cecilie
Svatá Cecilie sněhem pole kryje.
23. listopad – Svatý Kliment
Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr (22.2.) ji ucezuje.
30. listopad – Svatý Ondřej
Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
Když na svatého Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
Svatý Ondřej tichý, nebude len lichý.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
4. prosinec – sv. Barbora
Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do vánoc.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka. (musí se hodně topit).
6. prosinec – sv. Mikuláš
Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).
O sv. Mikuláši snížek často práší.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
13. prosinec – sv. Lucie
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí a len.
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní – 12 měsíců)
Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.
21. prosinec – sv. Tomáš
O svatém Tomáši meluzína straší.