Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Historie města Znojma

Místo bylo osídleno již v době předhistorické, jak to dokazují bohaté archeologické nálezy. Historie dnešního Znojma přímo navazovala na tradici současného Hradiště sv. Hipolyta, někdejšího mocného a rozlehlého staroslovanského hradiště z 9. a 10. století, které bylo jednou z nejdůležitějších pevností Velké Moravy. Pravděpodobně už počátkem 9. století zde vznikl kostel sv. Hipolyta. A kromě něj zde byly knížecí budovy a řada srubových staveb. Když se po rozpadu Velké Moravy objevila někdy v polovině 11. století nezávislá a rozlehlá feudální knížectví, byla jedním z nich i „Znojemská země“, jak tomu nasvědčuje i pozdější rozdělení Moravy českým vévodou Břetislavem. V té době Břetislav vybudoval na dnešních místech nový hrad, který byl daleko menší než starý hrad na Hradišti. Na jeho obranu nejenže nebylo zapotřebí tak velkého množství vojska, ale pro svoji výhodnější strategickou polohu a organizaci odpovídající vývoji doby se stal důležitou pevností na ustálené jižní hranici. Z této doby také pochází rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny, v roce 1134 přestavěná a vyzdobená freskami zobrazujícími nejstarší českou pověst o Povolání Přemysla Oráče na stolec knížecí.

První písemná zmínka o Znojmě je v listině z roku 1048, kterou kníže Břetislav zakládá probošství v Rajhradě a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. a Znojmo se stalo sídlem údělných přemyslovských knížat. V této době se na hradě razily mince – znojemské denáry. V roce 1100 se hrad stal místem svatby českého knížete Bořivoje s Gerbirgou, dcerou rakouského markraběte. Ale již v roce 1146 byl za války českého vévody Vladislava se znojemským údělným knížetem Konrádem II. vypleněn. Tehdy byl nazýván jako „nejopevněnější hrad Znojem“.

Znojmo hrálo v dějinách země důležitou roli i později, když zde byl v roce 1393 za účasti krále Zikmunda, moravského markrabího Jošta, vévody Albrechta a míšeňského markrabího Viléma umluven tajný spolek proti českému králi Václavu IV. Za druhého spiknutí proti králi Václavovi IV. však bylo Znojmo v rukách české strany a proti vojskům Zikmunda a Albrechta Rakouského se uhájilo. Smrtí císaře Zikmunda ve Znojmě v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.