Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Ruční papír

Každý ručně vyrobený papír má svůj příběh

Želetice: Jeviště známých divadel a muzikálových scén vyměnil za nevelkou dílnu v Želeticích. Místo toho, aby dával příkazy divadelním a pěveckým hvězdám prvního kalibru, dává příkazy hlavně sám sobě. Proč? Za vším hledej ženu. Žena muzikanta, textaře a divadelního režiséra Karla Davida Marcela si oblíbila výrobu ručního papíru a její manžel jí řekl: „Nejlepší je živit se tím, co člověka baví.“ A nezůstalo jen u slov. Tak se v roce 1998 zrodila v Želeticích dílna na výrobu ručního papíru. A protože Davidovi začínali ve staré škole, firma dostala název Stará škola a ten už jí zůstal, i když se výrobna i prodejna přesunuly o kousek dál na želetickou náves. Papír Marcela a Karel Davidovi spolu se dvěma spolupracovníky vyrábějí tradičním způsobem, jaký se používal již před dvěma tisíci lety. A ozvláštňují ho různými způsoby. Hlavně přidáváním přírodních materiálů. „Jdeme cestou papíru zdobeného přírodninami. V každém archu papíru je přímo zakomponována příroda – rostliny, káva, sláma či slída. Lidem, kteří mají k ručně vyráběnému papíru vztah a najdou si k nám cestu, nabízíme papíry kávové, květinové, čajové, jablečné a slámové, novinové i barevně kombinované. Umíme vyrobit také papíry gravírovací umožňující zpracování gravírovacím laserem. Největší zájem je o různá přání (malovaná nebo ražená slepotiskem), obálky, krabičky a kabelky, rámované obrázky nebo notesy“ říká umělecky všestranný Karel David. Brněnský rodák začínal jako učitel (biologie, chemie, tělocvik) v Želeticích, kam odešel hlavně kvůli bytu. Ale v roce 1991 se dal na umění. Hrál divadlo, v Praze dokonce režíroval známý muzikál Hair, psal texty pro zpěvačku Ivu Bittovou, hrál a dosud občas hraje s rockovou kapelou „Ještě jsme se nedohodli. Jeho žena Marcela absolvovala restaurátorský kurs a jak dělat ruční papír se soukromě vyučila u docenta Jiřího Hynka Kocmana, vedoucího ateliéru „Kniha a papír“ na fakultě výtvarného umění VUT v Brně.

Davidovi mají tři děti a po skončení mateřské dovolené řešili dilema, jak dál. Karel už měl pendlování mezi Brnem, Prahou a Želeticemi dost, chtěl se usadit, a protože se poptávka po ručně vyráběném papíru zvyšovala, bylo jejich rozhodnutí jasné. Až do loňska pracovali ve skromně vybavené dílně ve Staré škole, ale nyní sídlí jejich papírna přímo na návsi vinařské obce Želetice v pěkně a důmyslně vybavené budově. Od loňského června je papírna zpřístupněna veřejnosti a kromě zmiňovaných výrobků nabízí zájemcům také exkurze s prohlídkou i možností prakticky si vyzkoušet, jak se papír dělá. Letní dílnu doplňuje i možnost posezení ve vinařském sklepě přímo v areálu papírny.

A jak se papír vlastně dělá:

„Základní surovinou je čistá buničina z celulózky, kterou rozemeleme a kombinujeme s recyklovaným papírem, bavlnou a lnem. Podle druhu papíru ji zdobíme např. čajovými lístky, jablečnou vlákninou, květními lístky či celými květy, slámou, drcenými nerosty nebo jen nahrubo rozemletým papírem. Pak se to všechno zředí na řídkou suspensi a z čerpací vany se papírenskou formou utváří listy papíru. Ty se vyklopí na plstěnec a pak už jen zbývá dostat z nich přebytečnou vodu lisováním a sušením. Při výrobě klademe důraz na zachování zvláštních znaků pravého ručního papíru – péřovitý okraj a vystupující vzor síta, patrný též na průsvitu,“ vysvětluje Karel David. Na ruční papíry z dílny Davidovy lze psát inkoustem, tuší, tisknout běžnou inkoustovou tiskárnou. Jsou přímo ideální pro blahopřání, oznámení, pozvánky, vizitky, pamětní a nabídkové listy. „Technologii má na starosti manžel, já zase organizační, obchodní záležitosti,“ říká sympatická paní Marcela a vzápětí dodává: „S myšlenkou živit se tím, přišel muž, ale moje velká láska to byla také už odmalička. Strašně ráda jsem četla, snažila se všelijak opravovat knížky a protože i moje sestra v Brně je výtvarnicí, nebylo k věci daleko. Dnes stále něco vymýšlíme a snažíme se společně realizovat různé nápady. Sami jsme si našli síť odběratelů a protože po těch letech jsme už trochu známější, dodáváme výrobky asi do dvou set obchodů. Udržet si klientelu a zakázky je ale pořád těžké, i když je ruční papír víc v módě. Už jsme tady měli kolem třiceti autobusů, od školních dětí po důchodce a všichni byli spokojeni, což nás těší.“ S jejich výrobky se můžete setkat i ve Znojmě, pokud si třeba ve Voňavém krámu půjdete koupit čaj. Jedinečnost, pestrost a originalitu se snaží propojovat s cenovou dostupností a naplňovat si tak firemní motto – přinášet výlučné a originální všem, kteří se tak cítí.

Aby se Davidovi dobře cítili, využívají každé volné chvíle ke sportování. Paní Marcela miluje horskou turistiku hlavně v Jeseníkách a velice ráda si chodí zaplavat na želetické koupaliště, manželovi zase učaroval lední hokej a docela slušně hraje Znovín ligu za Lions Znojmo. S hokejem začínal pochopitelně už v Brně, v Praze si pak zahrál s hvězdami typu Pavla Richtra či Antonína Panenky a jinými celebritami, ale jak sám říká „pořádně jsem začal až tady a po čtyřicítce.“

Duševní i citový profil manželů Davidových nejlépe vystihují dvě věci. Zásadně nepoužívají název zaměstnanci pro jednu paní a mladého muže, kteří s nimi v dílně ruční papír dělají, ale označují je výhradně jako spolupracovníky. A tou druhou je následující krédo Karla Davida: „Ruční papír dělám také proto, že na něj asi nikdo nenapíše nějaké anonymní udání, ale jen něco pozitivního, něco hezkého a to mi přináší uspokojení.“

Znojemský týden, 11/2007, Týden plus, (stlba)

Bližší informace o možnosti návštěvy papírny formou exkurze či krátkého kurzu výuky výroby ručního papíru najdete v článku umístěném v sekci Pro turisty – Turistické programy.