Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Hrádek Lampelberk

Poprvé jsem se o něm dozvěděla náhodou před několika lety při návštěvě známých v Dyjákovičkách a již první návštěvou byla jsem okouzlena. K utajené hradní veži uprostřed vinohradů jsme dojeli po pěkné silničce lemované alejí třešňových stromů, které nás přímo vybízely k ochutnání svých zralých plodů. Obklopeni zvuky ticha jsme přijeli k hrádku, jehož vyhlídková terasa skýtala ničím nerušený pohled na malebnou okolní krajinu. Nechtělo se mi věřit, že jsme pořád na Znojemsku, které si často spojujeme jen s rovinou tvořenou lány obilí, kukuřice či řepky.

Malý hrádek Lampelberk (Jehněčí kopec nebo také Ovčí vrch) se nachází ve viniční oblasti Ječmeniště na česko – rakouských hranicích, nedaleko obcí Vrbovec a Dyjákovičky. Ječmeniště (Schatzgraben), území, na němž stála bývalá stejnojmenná obec, je nadregionálním biocentrem obsahujícím mimo jiné mandloňovou stráň. Je charakterizováno vegetací obsahující zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Pro milovníky dobrého vína Ječmeniště bylo a je pojmem. „Ječmeniště je pověstno znamenitým vínem, které se rodí v trati Lampelberku. V čas vinobraní sjíždějí se tam vinaři a obchodníci vínem ve velikém počtu a platí víno dobře.“ Hrádek byl zbudován v roce 1860 na nejvyšším pahorku v této lokalitě odkud je nejlepší výhled do krajiny. Nachází se zde kulatá věž, pod níž je umístěna bývalá místnost pro hotaře a maštal pro koně.

Dnes zde máte možnost nabrat sil, rozhlédnout se do širokého okolí (při dobrých povětrnostních podmínkách můžete vidět Pálavu i vrcholky Alp) a ochutnat dobré víno z produkce zdejších vinic, které obhospodařuje společnost EKO Hnízdo s.r.o. V letní sezóně je na hrádku připravena ochutnávka vín s možností řízené degustace: od 1.7. do 31.8., v sobotu a neděli od 9.30 do 16.00 hod., na vyhlídkové terase (16 míst), ve věži (13 míst) nebo ve sklepení (20 míst). Nechcete-li být při tomto jedinečném zážitku rušeni, máte možnost objednání soukromého posezení.

Cyklistické stezky prochází vinicemi a ústí přímo u hrádku Lampelberk. Zážitek z pohledu cykloturisty je popsán v následujícím článku:

„…Pro milovníky dobrého vína zůstává Ječmeniště stále pojmem a návštěva tohoto zapomenutého koutu je pro turisty a cyklisty určitě překvapením. Bývalé vojenské asfaltové silničky, využívané hlavně cykloturisty, procházejí zvlněnými pahorky s vinicemi, které ústí k hrádku Lampelberku. Některé z vinohradů zde v roce 1861 zakládal inspektor L. Queiss pro majitele zámku v Jaroslavicích. Vinice jsou na svazích výškově členitého prostoru. Je to oblast přiléhající k osadě Hnízdo na druhé straně sníženiny vytvořené jižně od vinařské obce Vrbovce potokem Danížem a Haťským potokem.

Malý hrádek Lampelberk na nejvyšším kopci s překrásným výhledem z kamenné terasy na okolní zvlněnou krajinu plnou vinohradů na naší i rakouské straně byl zbudován v roce 1860. Právě z tohoto místa je nejlepší výhled do krajiny i na mohutné terasy s vinicemi. Nachází se zde kulatá věž, pod níž byla obytná místnost a maštal pro koně. Dnes je tam útulná vinárnička s možností ochutnání vína o víkendech v letních měsících, místní produkce z okolních vinohradů.

Ochutnali jsme opravdu vynikající Rulandské bílé s perspektivou ochutnání tak po 3–6 letech a klasický Rýnský ryzlink, oba z roku 2003, stejný a možná že ještě lepší a stejně dobré bylo i Rulandské modré. Koupili jsme si pár lahviček do vinotéky. Prostě se jim tu daří a vína udělat umí, i když je EKO Hnízdo vyrábí teprve několik let, jak nám řekl vinař pan František Popp.

Na stěně věže je kamenná deska s vytesaným německy psaným veršem, který v překladu opěvuje, jak jinak, místní víno:

Lampelberské víno – to má úroveň.

Jako rytíř silné – něžné zároveň.

S ním je mi zde vždycky příjemně a mile,

poddávám se něžně a podléhám síle.

Ať dál na Lampelberk zlaté slunce svítí,

lampelberské pijem a budeme píti!

Slunce se opírá do malého hlubokého údolí, jakési kapsy ohraničené několika terasami nad sebou, a vytváří tu příznivé mikroklima. Meze jsou provrtané otvory, z některých vylétají ptáci. Nad hlavami nám přelétává hejno pestrých ptáků. Jsou to vzácné vlhy pestré, které právě vyvádějí desítky mláďat… Na mezích jsou vysoké trsy pelyňku, kvetou chráněné suchomilné rostliny, přelétává plno motýlů a dalšího hmyzu. Je tu ticho, přerušované pouze křičícími vlhami a cvrčky. Nejenom milovníci vín si tu přijdou na své! Opravdu pohodová krajina. Tak na zdraví!

Z geologického hlediska tvoří podloží dnešních vinic prachovité písky až prachy s polohami vápnitých pískovců. Oblast se sníženinami podél Daníže, Haťského a Vrboveckého potoka je tvořena výhradně sedimentárními formacemi karpatské předhlubně – stupeň karpat. V nejnižší části jsou břidličnaté, šedé vápnité jíly. Nejvyšší část sledu tvoří prachovité písky až prachy s polohami vápnitých pískovců.

V areálu terasové vinice pod Ovčím vrchem se nacházejí pěkné ukázky nejmladší částí profilu s jílovitými závalky odtrženými kdysi z nedalekého pobřeží. Z okolí pocházejí i nálezy zkamenělin (otisk ježovky, schránky měkkýšů, otisky rostlin a úlomek prokřemenělého dřeva). Z vápnitých jílů jsou známé nálezy nepravidelných i kulovitých pískovcových a také železitých konkrecí.

Dnešním majitelem jedněch z nejlepších viničních lokalit na Moravě se po privatizaci části Státního statku Znojmo stala v roce 1993 firma EKO Hnízdo, s.r.o. V současné době obhospodařuje 146 ha vinic. Veškeré vinice jsou zařazeny v integrované produkci. Vinice jsou podřízeny biologické ochraně před kadeřavostí, sviluškami, plstnatostí, obaleči a plísní šedou. Chemická ochrana je zcela vyloučena. Ve vinicích se pěstuje 20 odrůd vinné révy, z nichž největší zastoupení ještě z minulosti mají: Müller-Thurgau, Veltlín zelený, Neuburgské, Muškát moravský, Pálava, Rulandské modré. Před květnovým vstupem do EU osázeli nové plochy Sauvignonem, Tramínem, Rulandským bílým a šedým. Nově vybudovaný sklep této společnosti ve sklepní uličce ve Chvalovicích má kapacitu 100 000 litrů.

A když náležitě uspokojený cykloturista, lehce posilněný vínem, překrásnými výhledy a prostředím, ale přesto ještě mocný jízdy na kole, sjede z Lampelberku dolů do údolí k bývalé budově pohraniční roty, ocitne se v areálu Jelení farmy. Zde si může vyfotografovat jelení stádo, občerstvit se v restauraci a dát si třeba jelení guláš či jiné speciality. Od května 2004 tu je otevřen výborný penzion se stylovou vinárnou. Nabízejí vína z produkce Znovínu a okolních vinohradů EKO Hnízda či z nedalekého Vrbovce. Dál už se jet nemusí, může se pokračovat v ochutnávání a potom šup do rozestlané postele v prvním poschodí penzionu.“

(Země a cesty, Jaroslav Hladík)


Ze Znojma do Vrbovce

Do Vrbovce a k hrádku Lampelberk se můžete dostat z několika směrů. Pokud pojedet autem od Znojma, přijedete přímo k Vinařskému informačnímu centru s vinotékou, které provozuje společnost Ampelos – Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a.s.. Turisté zde mohou ochutnat vzorky z pěti vinařských podniků jižní části znojemské oblasti – Ampelos, Vinařství Waldberg, Vinařství Jiřího Písaře, EKO Hnízdo s.r.o., Jan Vaněk. K dispozici je víc jak šedesát vín ve všech významnějších odrůdách. Přímo k Vinařskému informačnímu centru vede také Moravská vinná stezka, cykloturistům je zde k dispozici servis. Infocentrum je otevřeno denně od 10.00 do 17.00 hodin.

Vrbovec byl založen v roce 1137 a jeho původní název byl Vrbov. Prvními obyvateli byli Slované. V roce 1230 se ve Vrbovci usadili němečtí kolonisté z rýnské oblasti, kteří s sebou údajně přinesli vinnou révu. V roce 1709 byl povolen obci výčep vína a rokem 1727 započala výstavba vinných sklepů. Vrbovec má největší výměru vinohradů a vynikající polohy pro pěstování révy vinné. Především Valdberky, Vinná hora, Nad sklepy, ale i vynikající polohy na Ječmeništi – Lampelberk, Dolina a další. Velmi známé jsou vrbovecké sklepy v údolí Vrboveckého potoka. Místní vinaři dosahují mnoha ocenění na výstavách vín. Mezi nejznámější producenty, kteří nabízejí i posezení ve vinných sklípcích, jsou kromě již zmiňovaných společností Ampelos a EKO Hnízdo také Vinařství Jiřího Písařaře, Vinařství Pavla Vrby, Vinařství Jana Vaňka a Vinařství Waldberg Vrbovec.


Z Lampelberku do Hnanic

Když vás cesty zavedou na hrádek Lampelberk, podívejte se i do okolí. Nevynechejte Jelení farmu – Ječmeniště, o které sé v předchozím článku zmiňuje také pan Hladík. Jako další motivace k její návštěvě vám může posloužit informace z místního tisku:

Na Ječmeništi se pase unikátní stádo jelenů.

Vidět pasoucí se stádo pětadvaceti jelenů je možno na jelení farmě Milana Konečného v Ječmeništi na hranici s Rakouskem. „Jelení zvěř mě jako myslivce láká nejvíc a vybudováním farmy jsem si splnil svůj sen,“ uvedl Konečný. Objekt je na samém konci světa v lůně krásné přírody daleko od každodenního ruchu. V roce 2003 koupil Konečný objekt bývalé roty Pohraniční stráže na Ječmeništi. Budova byla ve špatném technickém stavu, vyžadovala opravy. Výsledkem je útulná vinárna s přilehlou zahrádkou a malý penzion. Obec Ječmeniště, která měla za první republiky okolo 250 obyvatel, postihl osud mnoha podobných na samé hranici železné opony. Byla vysídlena a oblast neprodyšně uzavřena ploty z ostnatého drátu. Ty zůstaly okolo objektu až do roku 2003. Po nejnutnějších úpravách zakoupil Milan Konečný nevelké stádo jelenů. Proč právě jeleny? Krajina okolo Ječmeniště, na rozhraní luhů a vinic, jej uchvátila. Jelení zvěř však není levná. Jednoletá laň přijde na deset tisíc, tříletý jelen dokonce na 17 000 korun. Patnáctihlavé stádo se za rok rozrostlo o deset kolouchů, letos se počítá s obdobným přírůstkem. Podle Konečného není zatím jasné, zda bude stádo jen pro chov, nebo také pro produkci masa. „V současné době jatka na divokou zvěř nejsou a na farmě se zvíře zastřelit nesmí, jak je tomu třeba v Rakousku. Něco se bude muset změnit. Zatím mě to netrápí, jeleny mám jen pro chov,“ vysvětluje Konečný, který je nespokojen, jak se k farmářskému chovu staví stát. Dříve bylo možné dosáhnout na dotaci, nyní ji mají jen zemědělci, i když farmáři musejí plnit stejné podmínky. Koníčku je však ochoten obětovat ledacos. Jelení farma přitahuje stále více zájemců. Někteří přijíždějí cíleně, jiní odbočí z frekventované cyklostezky. Aby bylo víc atrakcí, bude farma obohacena o několik divočáků a krocanů bronzových. Pokud by se podařilo farmu rozšířit, mohla by být stávající zvěř obohacena ještě o daňky.

(Znojemsko, 25/2005, (-eis-)


Z Jelení farmy vede příjemná cesta do Dyjákoviček, které jsou téměř spojeny se sousedními Chvalovicemi se zajímavou sklepní uličkou umístěnou za obcí na cestě směrem do Šatova, v níž se nachází jeden z nejstarších vinných sklepů z roku 1770.

Perlou mezi vinnými sklepy znojemské oblasti je Malovaný sklep v Šatově, vyhloubený v pískovci. Vymaloval ho v letech 1938 – 68 insitními (naivními) malbami jednoruký lidový umělec Maxmilián Apetauer. Uvidíte zde do písku vyškrábaný a vymalovaný zámek Vranov nad Dyjí, panoráma Hradčan, vídeňskou radnici, portréty významných osobností českých dějin i obyčejné skřítky popíjející víno. Kromě prohlídky je Vám nabízena v tomto „šatovském Louvru“ i ochutnávka moravských vín.

Při cestě ze Šatova do Hnanic nemůžete minout pěchotní sruby – bunkry s poetickými názvy Úvoz, Zahrada a Zatáčka. Patří mezi takzvaná těžká opevnění. Na hranicích Československa jich bylo kdysi kolem 270. Na jižní Moravě lze najít šest těžkých opevnění, z toho tři právě u Šatova. Pěchotní srub Zahrada se stejně jako ostatní hraniční opevnění začal stavět v roce 1938 jako součást ochrany státu. Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 zamýšlené využití znemožnila. Československo bylo přinuceno postoupit své pohraničí Německu. V hrubé stavbě se srub podařilo dobudovat před mnichovskou dohodou. Zcela dostavěn byl až o deset let později. V roce 1951 byl částečně vybaven a v roce 1960 přezbrojen kanonem ráže 85 milimetrů. Ten by se časem měl do srubu vrátit, nyní se proto opravuje. Armáda využívala Zahradu až do konce roku 1999. O objekt pečují milovníci vojenské historie. Jeho zpřístupnění bylo možné až poté, co jej do své správy převzalo Technické muzeum Brno. V objektu tak začala jeho první letní sezona.

V Šatově má povozovnu největší výrobce vín na Znojemsku, společnost Znovín Znojmo, a.s. , která zde také nabízí milovníkům vína možnost posezení v Moravském sklípku či ve Vinařské stodole. Dalším významným producentem jsou Vinné sklepy Šatov, s.r.o.

Pokud přijedete do Hnanic totálně vyčerpaní, čeká na vás řada možností, jak se občerstvit, posílit či ubytovat. Nejlíp uděláte, když zvolíte wellness program v Hotelu Happy Star, občerstvíte se ve vybrané restauraci, posedíte či projedete se na koňském hřbetu a celý výlet ukončíte ubytováním se v některém z penzionů nebo v originálních stanech – tee-pee.

Na Lampelberku jsem byla vždy jen v létě. Ale chystám se to napravit, protože si dovedu představit, jak krásná musí být krajina tonoucí ve svěží jarní zeleni, nebo když malíř Podzim zbarví vinice a okolní přírodu do odstínů hnědé barvy, zahrnující valéry od červené po zlatou. Přijďte se nechat okouzlit pohledem na jedinečný kout našeho kraje. Jste srdečně zváni.

Marie Maderová, 5. 10. 2005