Šatov

Dne 9. 10. 2007 převzala starostka Šatova Františka Jahodová společně s členkou zastupitelstva obce Ladislavou Kochovou dekret o stanovení obce Šatov městysem. Dekret byl předán v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Praze předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem a místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou.

Titul městys byl obci vrácen na základě doložení historické listiny z 29. července 1497 vydané králem Vladislavem Jagelonským. Listina je psána česky, byla vydána v Olomouci. Touto listinou povyšuje král Šatov na městečko, propůjčuje mu erb a právo pečetiti zeleným voskem, dále týdenní trh každé úterý a výroční trh osmidenní, počínaje svatodušním pondělím. Zároveň dovoluje král Šatovu zřídit si uprostřed mestečka pranýř. Od té doby má Šatov ve znaku červenou baštu v bílém poli a nad ní rodný znak pánů z Lichtenburka na Bítově a ve Vranově. Všechny, i později nabyté výsady, byly pak všemi panovníky až po Marii Terezii Šatovu potvrzovány. Originály těchto výsad, jichž většina je psána česky a jen nepatrný zlomek latinsky nebo německy, jsou uloženy v okresním archívu ve Znojmě.

O názvu obce

Asi před sto lety, když se mluvívalo o Znojmě a okolních obcích, zaznělo i jméno Šatava. Říkalo se: „Pod Znojmem je Šatava“. Po roce 1918 německý název obce „Schattau“ byl přeložen do čeština jako „Šatov“. České pojmenování obce mělo by však znít jinak. V knížce od I. Götha „Sagen aus Südwestmähren“, na straně 12 je krátký článek obsahující znění starého rukopisu (autor neuvádí, odkud čerpal), který v překladu zní takto:

„Po Břetislavově smrti zvolen 1056 jeho syn Spytihněv, po něm pak bratr Vratislav, který 1063 vzal si za manželku Svatavu, sestru polského krále. Správu různých úřadů a záležitostí robotních vedl tehdy na Moravě, ve Slezsku a v Čechách zámožný rod Berkův. Berka založil blízko Znojma vesnici a k poctě vévodkyně Svatavy dal jí jméno Svatava, německy Schattau. (Palacký, Dějiny národa českého, díl I., čl. 6: Svatava byla sestrou Boleslava Smělého, třetí manželka Vratislava II.).“

Neměl by se dnešní Šatov jmenovat Svatava?

Německy říkalo se Šatovu Schattau. Odkud tento název? K tomu vztahuje se další pověst:

Podle písemných záznamů blízko dnešního Šatova byla vesnice Unšovice (Unzendorf). Zanikla, propadla prý se do země a vyčnívala jen špička kostelní věže. V Heimatkunde je uvedeno, že obec Unšovice byla spláchnuta povodní. (Mohlo se tak stát při rozvodnění potoka Daníže.) Když lidé zjistili tuto pohromu, slyšeli zvonit. Přispěchali na místo zkázy a spatřili vepře, jak tahá za lano od zvonu a zvon zněl. Smutno bylo při pohledu na tu spoušť. I vzdychla jedna žena: „Schad´ um die Au! (Škoda toho luhu!)“. Stažením těchto slov vznikl bývalý německý název Schattau.

O obci Šatov

Šatov je bezpochyby centrem vinařství ve znojemské oblasti. Sídlí zde největší a nejznámější producent vín na Znojemsku, společnost Znovín Znojmo, a.s., která díky zaměření na výrobu kvalitních vín proslavila české vinařství v světě. Kvalitu vína ze Znovínu ocenila i britská královna Alžběta II.: „Milovníků dobrého vína u nás v poslední době přibývá stále rychleji. Berou útokem vinotéky a shánějí se po dobře vyzrálých vínech z jižních zemí. Někdy ale při onom hektickém hledání mohou přehlédnout lahůdky, které vyrostly pod naším moravským sluncem.
Labužník nejlépe ocení kvalitu vína, když se seznámí s místem, kde vyrostlo. Zážitky z chuti a vůně se pak mísí také se vzpomínkami na příjemně strávené chvíle. Jedním z nejkrásnějších míst, kde na sebe může nechat působit kouzlo okamžiku, je starobylá vinice Šobes ve znojemské vinařské oblasti. Vinné révě se tu dařilo odedávna, doklady o šobeském vinohradu jsou už ze středověku. V průběhu staletí získalo víno vypěstované ve stovkách teras na svahu vinné hory takový věhlas, že si našlo cestu do nejlepších vídeňských restaurací, a dokonce až na císařskou tabuli. Královští hosté ostatně oceňují jeho kvality dodnes. Šobeské víno je dokonce zodpovědné za porušení královského protokolu. Když byla v roce 1996 na návštěvě České republiky britská královna Alžběta II., zachutnal jí tento zlatý mok natolik, že si nechala ze stejné láhve dolít podruhé. A to je proti zvyklostem při stolování u královského stolu. Tím poctěným vínem byloRulandské šedé, ročník 1993.  (Právo, 09.11.2004 – Michael Fokt)“

Zajímáte-li se o víno a vinařskou turistiku, jistě znáte šatovský Moravský sklípek s Vinařskou stodolou, Naučnou vinici starých odrůd, Naučnou stezku „Za historií, vínem a opevněním“ a raritu mezi památkami – Malovaný sklep:

Obec Šatov, za doby „železné opony“ záměrně opomíjena, doznala v poslední době velkých změn. Zkrásněla i díky péči o památkovou zónu zahrnující střed obce, včetně infrastruktury: chodníky a vozovka si zachovaly původní ráz tím, že byly zhotoveny z tzv. šatovské dlažby.

V Šatově se v žádném případě nebudete cítit jako v místě, kde lišky dávají dobrou noc, jako tomu bylo v nedávné minulosti. Kdo jednou Šatov navštíví, budete se sem stále vracet!