Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Z tisku – archiv

Oleksovice mají osm nových bytů za 15,5 milionů

Oleksovice: Osm nových bytů, jejichž výstavba stála patnáct a půl milionů korun, slavnostně otevřela ve čtvrtek obec Oleksovice. Ke čtyřem domům také přibyly nové inženýrské sítě a silnice. Nájemníci je začnou využívat od prvního listopadu.

„Chceme do obce přilákat mladé rodiny s dětmi. Už delší dobu se potýkáme s malým počtem žáků v základní i mateřské škole,“ řekl starosta Oleksovic Zdeněk Koukal. Dalším důvodem je zvýšit počet obyvatel.

„Chceme ji omladit, protože obec je dosti přestárlá,“ dodal Koukal. O nové byty velikosti šedesát metrů čtverečných je velký zájem. Nájemníci za bydlení zaplatí měsíčně tři tisíce dvě stě korun a inkaso. Obec na stavbu získala pětimilionovou dotaci, pět milionů si vzala úvěr a zbytek šlo z rozpočtu.

Znojemský deník, Autor: Sylva Pavlačková, 25.9.2008


Hasiči žehnali prapor

Oleksovice: Hasičskou pouť spojenou s žehnáním praporu si prožili místní obyvatelé i hosté v Oleksovicích. Pro zdejší Sbor dobrovolných hasičů to byla významná událost, protože se jim po letech vrátila jejich zástava.
„Dnes jsme pokřtili hasičskou zástavu, která nám po dlouhé době a po velkém úsilí byla navrácena zpět z Prahy. Tuto vlajku ručně vyšívaly ženy hasičů, a to v době ještě před druhou světovou válkou. Pátrali jsme i po kořenech a založení Sboru dobrovolných hasičů zde v Oleksovicích, ale víme, že tu byla činnost vyvíjena již v roce 1918,“ s nadšením sděloval starosta hasičů Vlastimil Klouda z Oleksovic. Jak doplnil, dnes slaví navrácení vlajky, která pravděpodobně byla uložena někde v depozitáři muzea. Nyní pro vlajku udělají důstojnou prosklenou vitrínu a vystaví ji v hasičské zbrojnici každému k nahlédnutí.
„Jsem rád, že tento dnešní svátek hasičů se odehrává právě v den svatého Floriána. Hasič, tento krásný český pojem znamená a v souvislosti s dobrovolnými hasiči o to více, nabídku nasazení i svého života, takže přejme hodně štěstí v jejich poslání,“ promluvil k přítomným generální vikář monsignor Jiří Mikulášek z Prahy, který prapor požehnal. Čestnou stráž u vlajky v kostele stáli i kolegové hasiči v dobových uniformách z Vitonic.
„Dnes se u nás v místním kostele odehrála malá oslava, byl požehnán prapor a to také vzhledem k tomu, že je dnes svatého Floriána patrona hasičů. Našim hasičům musím říci, že fungují dobře, pracují na zvelebení obce, starají se o kulturu a věnují se mládeži. Jsme rádi, že ochraňují naše životy a majetky. Takže nejen já, ale i ostatní občané mohou být spokojení, hasiči u nás v Oleksovicích rozhodně mají budoucnost. Je to složka, která není výdělečná, takže obec jim každým rokem schvaluje dotace. Pomáháme jim s pořádáním akcí. Jsme rádi, že se prapor do dnešních dnů zachoval a dělá čest našim dobrovolným hasičům,“ ocenil starosta Oleksovic Zdeněk Koukal.
K oslavám patřilo opečené sele, douzené klobásy, živá hudba. Pro děti byla připravena prohlídka hasičské techniky, takže všichni mohli být spokojeni.

Znojemský týden, 20/2008, Týden plus, (doms)


Výstavba větrných elektráren není záležitostí jedné obce, nýbrž celého regionu

V posledních měsících jsme svědky neobyčejně narůstajícího zájmu soukromých investorů o výstavbu větrných elektráren v prostoru širšího znojemského regionu. Vysokánské stožáry s vrtulemi již vyrostly na katastrálním území Břežan, výstavba desítek (!!!) dalších megavětrníků je plánována na území obcí Mackovice, Oleksovice, Stálky, Pavlice, Blížkovice, Chvalovice, Lesná a Vracovice. O dalších uvažují starostové obcí na Moravskokrumlovsku Je vcelku pochopitelné, že tento zájem jde ruku v ruce se závazkem, který před čtyřmi lety přijala vláda České republiky, a to navyšovat podíl výroby elektrické energie z alternativních (obnovitelných) zdrojů (tj. slunce, voda, vítr, biomasa, geotermální energie). Znojmo je ale vstupní bránou a přirozeným spádovým centrem rozlehlé, turisticky velmi cenné a zajímavé oblasti. Národní park Podyjí se svými jedinečnými přírodními a kulturními hodnotami, památková zóna Vranovsko – Bítovsko s unikátní koncentrací hradní architektury a významných archeologických lokalit a s výjimečně dochovanými celky architektury vesnické, malebná pahorkatina táhnoucí se v povodí řek Jevišovky a Rokytné – to vše jsou devízy, ze kterých zejména směrem do budoucnosti budou obyvatelé zdejšího regionu profitovat v podobě čilého turistického ruchu.
Silná industrializace 19. a 20. století, která je typická pro většinu území naší republiky a západní Evropy vůbec, se zdejšímu zemědělskému kraji jako by vyhnula. Výsledkem toho je romanticky malebná až téměř idylická historická krajina, kterou turisté přijíždějící z průmyslových oblastí dokáží náležitě ocenit a jejímuž kouzlu dozajista každý podlehne. Krajinný ráz Znojemska tak představuje kolektivní hodnotu nedozírné ceny, kterou by si měli všichni obyvatelé tohoto regionu plně uvědomovat, být na ni hrdi a nedopustit, aby ji kdokoli za nízkou cenu degradoval. Vždyť krajina v širokém okolí Znojemska se stává jednoznačným a záviděníhodným marketingovým artiklem pro všestranný rozvoj cestovního ruchu. A jak lze v posledních letech demografického vývoje v oblastech agrárního venkova vysledovat, právě turistický průmysl v nezničených krajinách představuje jeden z reálných receptů na řešení vysoké nezaměstnanosti a zastavení postupného úbytku obyvatel. Záměr postavit u výše zmíněných obcí Znojemska desítky stopadesátimetrových (v jednom případě dokonce stoosmdesátimetrových !!!) větrníků jde bohužel proti všem výše jmenovaným hodnotám. (Kdo si nedokáže dopad větrníků reálně představit, tomu doporučím návštěvu Kraví hory u Znojma: pohled na úžasnou dominantu Pálavských vrchů na východě je bohužel degradován šesticí vrtulí u Břežan, vzdálenými odtud více než dvacet kilometrů …). Snahou současného vedení města Znojma je především všestranný rozvoj turistického ruchu ve městě a jeho širokém okolí. Nabídky cestovních kanceláří většinou počítají u znojemské destinace nejen s návštěvou historického Znojma, ale i s fakultativními výlety do širokého okolí Vranovska, Jevišovicka či Jaroslavicka (zejm. v rámci čím dále více oblíbenější vinařské cykloturistiky). Bylo by krajně nemoudré nechat krajinnou hodnotu širokého okolí Znojma takto degradovat.

PhDr. Jiří Kacetl kacetl@atlas.cz
Autor je člen Rady města Znojma a předseda Komise RM pro životní prostředí

Znojemský týden, 38/2007, Aktuálně


Jakost vody je zhoršena pouze v Oleksovicích

Ve většině znojemských vodních nádrží je kvalita vody dobrá. Voda na bítovské pláži má sice zhoršené vlastnosti, ale je stále vhodná ke koupání. Zhoršená jakost vody je jen v oleksovickém rybníku. Zákaz koupáni tady vydán nebyl, je tedy na zvážení každého vodychtivého plavce, jestli si vybere právě tuhle vodní plochu. Potěšující je i teplota vody, která stále stoupá. Nejteplejší voda je ve Výrovicích (22,7°C), ve Vémyslicích a Oleksovicích (22,4 °C). Nejchladnější naopak na bítovské pláži (20,7 °C). Krajská hygienická stanice Brno pravidelně kontroluje jakost vody. O výsledcích informuje na webových stránkách www.khsbrno.cz.

Přinášíme přehled umělých i přírodních koupališť na znojemském okrese a rady jak poznat kvalitu vody.

Přírodní koupaliště

Oleksovice, Vémyslice, pláž Bítov, pláž Vranov, Výrovice – jakost vody v přírodních koupalištích se každoročně zhoršuje spolu s narůstající teplotou vody. Zvyšuje se počet organismů ve vodě a zejména fytoplankton (především sinice) nepříznivě ovliv-ňuje jakost vody pro koupání.
Sinice
Jsou viditelné i pouhým okem. Jejich koncentrace se zpravidla zvyšuje během července a srpna a kolísá podle průtoků a směru větru. Jsou zdraví nebezpečné. Jejich toxiny mohou mít vliv na funkci jater, nervový systém, mohou způsobovat alergie, ekzémy, otoky, alergické rýmy, astmatické záchvaty, záněty spojivek a další onemocnění. K poškození zdraví může dojít při jejich polknutí při plavání. Náhodný a krátkodobý kontakt vyvolá spíše alergické reakce. Při dlouhodobém kontaktu a vysoké citlivosti jedince může dojít k vážnějšímu poškození zdraví (střevní, žaludeční potíže atd.).
Řasy
Jsou často zaměňovány za sinice. Na rozdíl od nich ale mohou způsobovat jen alergie. Jak poznám, že voda, v které se koupu, není závadná?

Zdravotní ústav Brno provádí kontrolní odběry přibližně každých čtrnáct dnů. Kromě biologických a mikrobiologických vlastností vody se v laboratořích kontroluje pH, barva, rozpuštěný kyslík, fosforečnany, amonné ionty, dusitany, dusičnany, BKS5, ChSK(Mn) a přímo na místě viditelné plovoucí znečištění, průhlednost a teplota. Výsledky jsou zveřejněny na webových stránkách Krajské hygienické stanice Brno. Je-li vydáno upozornění o obsahu sinic ve vodě, doporučuje se co nejdříve po koupání v takové vodě se osprchovat. V případě vydání zákazu koupání je nutno toto opatření respektovat.

Umělá koupaliště nekrytá

Koupaliště Louka, Miroslav, Únanov, Mramotice, Hluboké Mašůvky, Olbramovice, Těšetice, Trstěnice, Vrbovec, Želetice, Prosiměřice – nekrytá koupaliště jsou kontrolována před zahájením sezony a poté jedenkrát za čtrnáct dní.

Všichni provozovatelé dosud zvládají výkyvy jakosti vody provoznětechnologickými opatřeními, případně výměnou vody. Dodržují-li návštěvníci provozní podmínky týkající se osobní hygieny (osprchování před vstupem do bazénu, vstup přes brodítka), významně tak napomáhají k udržení kvality vody.
Návštěvníci by si měli všímat:
– průhlednosti vody (průhled až na dno);
– zda není v ovzduší nad hladinou dráždivé množství volného chloru;
– zda jsou stěny a dna bazénů a brodítek čisté a bez sedimentů;
– zda jsou průběžně uklízeny okolní plochy, WC, sprchy a šatny.
O nedostatcích je vhodné ihned uvědomit některého ze zaměstnanců koupaliště (nejlépe vedoucího), který musí podle provozního řádu zajistit nápravu.

Umělá koupaliště krytá

Lázně Znojmo, Hotel Prestige, Tavíkovice, Jevišovice, Hotel Happy Star, Božice, Hrušovany – krytá koupaliště jsou kontrolována Krajskou hygienickou stanicí celoročně.

Znojemsko.cz, zdroj: KHS (připravila: -maky-), 25.7.2007


Nejméně kvalitní voda je v Oleksovicích

Na Znojemsku je zatím na většině sledovaných nádrží voda vhodná ke koupání. Ve Výrovicích, Vémyslicích a na vranovské pláži aktuální měření žádné problémy nezaznamenala, na bítovské pláži upozorňují hygienici, že je voda vhodná ke koupání, ale má zhoršené vlastnosti. Jakost vody je podle odborníků zhoršená v Oleksovicích.

„Pokud vyjdou předpovědi meteorologů, předpokládám, že se kemp opět zaplní. S vodou zatím problémy žádné nejsou. Současné ochlazení nám spíš nahrává, protože by mělo zpomalit rozvoj sinic. Věřím, že nejméně do konce července bychom měli mít klid,“ řekl šéf kempu u bítovské zátoky Karel Mucha.

Podle hygieniků lze další vývoj těžko předvídat, protože závisí na mnoha okolnostech, od množství srážek po délku předpokládaného oteplení. Další měření na přehradách v regionu chystají pracovníci hygienické stanice za dva týdny.

Poslední chladné dny se ale podepsaly i na teplotě vody. Na všech sledovaných místech klesla. Nejteplejší koupání nabízí Výrovická přehrada (22,7 °C) nejchladnější je naopak na bítovské pláži (20,7 °C)

Po dlouhé době ale v neděli podle předpovědi mírně klesne aktivita klíšťát. Odborníci i tak doporučují používání repelentu, nesedat a nelehat v porostech a pravidelné prohlídky těla večer a ráno.

Rovnost – Znojemský deník, David Grossmann, Martin Moštěk, 13.7.2007


Teplo z odpadu snižuje náklady

Alternativní zdroje energií pomáhají stále více zemědělcům snižovat náklady. Postupně mohou přetvořit krajinu jižní Moravy a stát se výhodným zbožím. Farmář z Mikulovic Jiří Klouda neutratí víc než čtyři tisíce korun za topení ročně. Teplo v jeho domě pochází z rozštípaných větví keřů, kterým se říká štěpky, a jiných náletových dřevin. Alternativní zdroje energií mohou zemědělcům pomoci vyrovnat se se stoupajícími cenami. Kouzlo zhruba devadesátiprocentní úspory energií na mikulovické farmě spočívá kromě štěpkovače a kotle na jeho produkty také ve dvanácti metrech čtverečních slunečních kolektorů a zateplených fasádách.

Za čtvrt milionu
Do vybavení investoval farmář Klouda přes čtvrt milionu korun. Část zaplatila dotace ministerstva životního prostředí. „Vypočítali jsme si, že se nám náklady vrátí zhruba do pěti let. Při topení navíc využíváme zejména dřevní hmotu, která by jinak pravděpodobně skončila na skládce,“ řekl Klouda. Příkladu rodiny Kloudových by v regionu mohli brzy následovat další zemědělci.

„Stává se to v současnosti jakýmsi trendem. Hospodářům to pomáhá vyrovnat se s rostoucími cenami energií. Právě využívání biomasy je pro farmáře nejdostupnější alternativou,“ soudí Jaroslav Emmer z Energetické agentury Vysočiny. Nezbytná počáteční investice je zhruba sto tisíc korun. Polovinu z nich mohou zemědělci získat z dotací. Návratnost odhaduje Emmer na čtyři až pět let.

Kromě drobných zemědělců se náklady na energie snaží snížit i větší družstva. „V současné době se chystá instalace slunečních kolektorů ve dvou až třech větších podnicích,“ řekla ředitelka znojemské agrární komory Yvonne Urbanová. „Určitě je to trend, který se rozmáhá,“ dodala.

Změní ráz krajiny
Do budoucna by mohly změnit alternativní zdroje energie také ráz krajiny. „Zpracované náletové dřeviny by například mohly využívat obce, které mají s efektivním používáním energií stále velký problém. Kromě toho, že by jim to přineslo úsporu, krajina v jejich okolí by se pročistila,“ soudí Emmer.

Na Znojemsku se také pomalu vztyčují větrné elektrárny. Pět je jich u obce Břežany, dalších dvacet má vzniknout ve větrném parku mezi Oleksovicemi a Mackovicemi. Takzvané fotovoltaické články, které dokáží přeměnit sluneční záření přímo v elektrickou energii, budou stát v Dobšicích.

Změnu ale mohou přinést také plány Evropské unie. V ní by se do roků 2020 měl zvednout podíl energie získaný z obnovitelných zdrojů ze současných necelých sedmi procent na dvacet. Kromě boje s efektem globálního oteplování si od tohoto kroku unie slibuje i menší závislost na ropě a zemním plynu z Ruska a nestabilních regionů blízkého východu.

Pro moravské zemědělce by pak mohl být výhodnější pěstovat technické plodiny jako je například řepka, která se používá na výrobu biopaliv, než dosud tradiční obiloviny. „Zatím to pro zemědělce není výhodné, ale to se do budoucna může změnit,“ řekla Urbanová. V současnosti podle ní experimentuje pár soukromých zemědělců s pěstování rychle rostoucích dřevin. Ty pak mohou složit k topení podobně jako na farmě Kloudových.

Rovnost – Znojemský deník, David Grossmann, 27.6.2007


Oleksovice žehnali prapor

Oleksovice: Oleksovičtí požehnali před týdnem svou vlaku. Té se tak obec dočkala po více jak 400 letech. Již v roce 1606, 1. března, udělil císař Rudolf II. na žádost louckého Opata Štěpána Chotěborského tehdejšímu městečku Oleksovice právoplatný znak, jenž je vyobrazen jako štít, příčně dělený. Obec se rozhodla doplnit tento symbol o obecní vlajku, která Oleksovicím chyběla.

Právě znak jako významný historický symbol se stal základem pro návrh vlajky. Moravskému zemskému archívu v Brně byla v roce 2004 zaslána žádost o udělení vlajky. Právo obnovit tradici používání obecního znaku a nové vlajky obce bylo uděleno a schváleno Parlamentem České republiky 20. ledna 2005. Slavnostní předání dekretu proběhlo 8. dubna v Praze v budově poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. „Parlament ČR nám udělil v loňském roce prapor. Myslím si, že každá obec by měla mít své symboly. My jsme měli jen znak, který je starý už 400 let. Dnes už máme oba symboly pohromadě,“ v slavnostní náladě sděloval starosta obce Zdeněk Koukal. Po slavnostní mši se oslavovalo na místním fotbalovém hřišti.

Znojem ský týden, 23/2007, Aktuálně, (doms)


Na Znojemsku otevře sedm koupališť

Průhlednou a příjemně teplou vodu čeká každý, kdo dá před osvěžením ve volné přírodě přednost koupališti. Zelená voda rybníka ani řeka s podezřelými břehy už tolik neláká. Čistá voda se v bazénech skloňuje ve všech pádech, předpisy hygieniků jsou přísné. „Provádíme pravidelné mikrobiologické rozbory vody na přítomnost bakterií, dusičnanů a případného povrchového znečištění. K povinnostem plavčíků na každém koupališti patří třikrát denně měření a zapisování teploty na viditelnou tabuli, která by v bazénu neměla přesáhnout dvacet osm stupňů Celsia. Hodinu před otevřením zjišťují také obsah chlóru, nesmí ho být víc než jeden miligram na litr vody. Dalším údajem je viditelnost. Ideální je, když dohlédneme až na dno,“ popsala sledované ukazatele vedoucí oddělení znojemské hygienické stanice Hana Svobodová.

Náročné unijní předpisy pro bazény, které zamotaly hlavu několika obcím, splňují bez problémů nová nebo opravená koupaliště ve Znojmě, v Únanově, Mramoticích, ve Vrbovci a Želeticích. Letos stejně jako vloni nebudou v provozu areály v Prosiměřicích a Těšeticích. „Na dalších čtyřech koupalištích chybí povinné přelivné žlábky u okraje bazénu, tak aby se voda nevracela zpět, záchytná plocha pro neplavce u stěn nádrží hlubších než metr šedesát, sprchy u vstupu, vodoměry. Ve správním řízení jsme ustoupili od pokut s tím, že provozovatelé nedostatky odstraní. Hotovo zatím ohlásily Olbramovice,“ uvedla Svobodová. Zedníci, natěrači, instalatéři finišují v Trstěnicích, Hlubokých Mašůvkách a Miroslavi.

„Za měsíc kromě opraveného čtyřicetimetrového bazénu a dětského brouzdaliště otevřeme mini kemp s šesti chatkami, jídelnou, kuchyňkou a společenskou místností. Přestože jsme do bazénu investovali milion šest set tisíc z obecního rozpočtu, nelitujeme. Celý rekreačně sportovní areál je v krásné lesnaté krajině a místním odpadne dojíždění za koupáním,“ přiblížila starostka Trstěnic Zdeňka Březinová. Studii nového koupaliště za pětadvacet milionů korun mají na stole radní v Miroslavi a hledají cesty jak získat peníze na stavbu. Oba bazény z padesátých let se novým unijním podmínkám přizpůsobit nedají a město nebude proto letos koupaliště oficiálně provozovat. Do opravených a natřených betonových nádrží napustí vodu začátkem června, s tím že areál bez vybírání vstupného s možností koupání a plavání jen na vlastní nebezpečí, otevřou do čtrnácti dnů.

Podobné dilema řeší i v Hlubokých Mašůvkách. „Nejpozději za měsíc zahájí sportovně rekreační areál s nádrží na osvěžení či vykoupání. Bohužel, dotace na úpravy bazénu nepřišly, a tak uvažujeme o změně statusu, s tím že bychom provozovali koupaliště ve volné přírodě nebo koupací místo, kde nejsou tak náročné předpisy,“ vysvětlil starosta Hlubokých Mašůvek Ladislav Vaněk.

Na Znojemsku je i pět koupacích oblastí, kde hygienici v sezóně jedenkrát za čtrnáct dnů vyhodnocují obsah sinic a chlorofylu ve vodě. Podle jejich aktuálních zpráv na internetu jsou Vranovská a Výrovická přehrada v pořádku, stejně tak vodní plocha v Oleksovicích. Výjimkou je bítovská zátoka, kde je zhoršená kvalita vody. Vodní nádrž ve Vémyslicích je zatím mimo provoz. Také na koupalištích, kde je dle předpisů vše v pořádku ale nacházejí lidé vady. „Je dobře, že letos znojemská plovárna otevřela tak brzo. Ale proč je i o víkendech v provozu až odpoledne? Pak se tvoří fronty a jediná otevřená pokladna nestíhá nebo se odpoledne udělá škaredě a lidé už nepřijdou,“ postěžoval si Petr Dvořák ze Znojma na čerstvou zkušenost s plovárnou v Louce.

Znojemský týden, 22/2007, Aktuálně


V Oleksovicích požehnali symbolům obce

Oleksovice: Znak a prapor se v sobotu kolem poledne dočkali požehnání v obci Oleksovice na Znojemsku. Symboly mají pobízet k úctě k předkům a tomu, co po sobě zanechali. Po mši svaté se konal slavnostní průvod k obecnímu úřadu. Tam byly symboly obce uloženy.

Rovnost – Znojemský deník, Monika Choděrová, 26.5.2007


Obce jednají o nových elektrárnách

Znojemsko: O podpoře dalšího větrného parku na Znojemsku jednají zástupci obcí v regionu. Představitelé Horních Dunajovic, Trstěnic, Morašic a Višňové studují nabídky čtyř firem a sbírají názory místních lidí. Podobný projekt před třemi lety v jiných okolních obcích lidé v anketách či referendech nepřijali. Nyní jsou první reakce vstřícnější.

„Oproti situaci před třemi lety se hodně věcí změnilo. Jsou k dispozici novější technologie, výrazně zajímavější jsou i ekonomické nabídky pro obce. Pro území mezi našimi sousedními obcemi existuje nyní několik záměrů. S konečným rozhodnutím ale vyčkáme, až budeme znát názor lidí,“ řekl starosta Višňové Jan Daniel. Postoj obyvatel hodlají zastupitelé zjistit pomocí ankety, kterou obeslali domácnosti.

V Horních Dunajovicích už radnice anketu vyhodnotila. Z pěti stovek oslovených odpovědělo tři sta místních. „Výrazná většina se záměrem souhlasí. Dvě stě třicet odpovědí bylo kladných, šestašedesát záporných a čtyři byly neplatné,“ vypočítal starosta Ladislav Březina. O dalším postupu budou obce patrně rozhodovat společně. „Vyčkáme, až budou mít i ostatní k dispozici názory občanů a pak budeme jednat o jednotlivých nabídkách,“ dodal starosta. Vzhledem k tomu, že jednání teprve začínají, není jasné, jak velký zamýšlený větrný park může být. Z ekonomických důvodů by ale měl mít nejméně deset elektráren.

Příznivější postoj k záměrům vztyčovat kolem obcí stožáry větrných elektráren odůvodňují zejména ekonomickým přínosem a také větším zájmem o alternativní zdroje energie.
„Republika má své mezinárodní závazky ohledně snižování emisí, proto bude elektráren určitě přibývat a obce peníze potřebují,“ komentoval starosta Březina. Konkrétní údaje zatím starostové obcí neuvádějí.

Pokročilejší přípravy mají za sebou v Mackovicích, Oleksovicích a Břežnanech. U Mackovic má vyrůst šestnáct větrníků, v okolí pak dalších deset.

Rovnost – Znojemský deník, Martin Moštěk, 1.6.2007


Mužstvo českých internacionálů odstartuje sezonu v Oleksovicích u Znojma

Jan Berger: Rozdáváme fotbalovou radost

Zatímco prvoligové fotbalisty čeká v pondělí poslední jarní zápas, dvaadvacátá sezona týmu bývalých českých reprezentantů právě začíná. Mužstvo, které v exhibičních zápasech startuje pod hlavičkou Klub fotbalových internacionálů ČR, se letos premiérově představí tuto sobotu v Oleksovicích u Znojma.

Fotbaloví fanoušci a pamětníci se mohou hned na úvod těšit na slavná jména. Na oleksovickém trávníku se mimo jiné představí Jan Berger, František Veselý, Josef Jurkanin, Jiří Ondra, Zdeněk Prokeš, Miroslav Kadlec, František Štambachr či Radek Drulák.

„Tenhle fotbal si všichni rádi vychutnáváme,“ říká sparťanská legenda Berger. „Snažíme se hrát především pro lidi. Z naší aktivní éry jsme toho moc nezapomněli, teď se nemusíme honit za bodama, tak si dáváme záležet, aby to byl fotbal pro radost naši i těch, co se na nás přijdou podívat.“

„A samozřejmě, že to bereme i jako příležitost popovídat si mezi sebou, zavzpomínat, jak jsme proti sobě hrávali a často si na hřišti nic nedarovali,“ dodává jedenapadesátiletý Berger, který letos na jaře nastupoval ve středočeském přeboru za Černolice. „Takže posezení po zápasech bývají stejně příjemná jako ten fotbal.“

Dalších startů za mužstvo internacionálů se už nemůže dočkat také třiašedesátiletý František Veselý, na rozdíl od Bergra legenda Slavie. I v jeho věku si s tímhle pravým křídlem nejeden obránce neví rady. Možná se o tom už zítra přesvědčí i některý ze zadáků oleksovického Dynama.

Internacionálové jezdí k utkáním jak po celém Česku, tak do zahraničí. Mužstvo, které vede Štěpán Philipp, někdejší dlouholetý sekretář fotbalového svazu a Sparty, sehrálo už přes šest set zápasů, vesměs vítězných.

V pátek 22. června v Roudnici nad Labem hrají bývalí reprezentanti proti mužstvu bývalých místních hráčů. Ti slaví 100 let založení roudnického fotbalového klubu. V Roudnici ve stejném termínu proběhne celostátní finále nejmladších přípravek, takže fanoušci budou moci vidět v akci jak talentovanou drobotinu, tak ty, kteří fotbalovou radost rozdávali před lety.

O dva dny později v neděli 24. června nastoupí čeští internacionálové ve Staré Pace proti výběru bývalého hokejového reprezentanta Oty Janeckého, v jehož sestavě mají vedle řady hráčů z NHL nastoupit i desetibojaři Roman Šebrle a Tomáš Dvořák.

Dosud známé termíny zápasů
Sobota 26. 5. Dynamo Oleksovice, sobota 2. 6. Baník Sokolov, neděle 3. 6. SK Trávčice, pátek 15. 6. Spartak Jiříkov, sobota 16. 6. Slovan Vejprty, neděle 17. 6. Proboštov, pátek 22. 6. Roudnice nad Labem, sobota 23. 6. Černčice, neděle 24.6. Stará Paka, sobota 30. 6. Heřmanov, sobota 21. 7. Sokol Zásmuky, neděle 22. 7. Písek, sobota 28. 7. Německo, sobota 4. 8. Sokol Dobšice, neděle 2. 9. Čechie Zastávka, sobota 15. 9. DIOSS Nýřany.

Termínová listina na druhou polovinu letošního roku ještě není uzavřená a zájemci o utkání s mužstvem fotbalových internacionálů mohou získat informace u manažera Štěpána Philippa na telefonu 775/348203.

iDNES, 25.05.2007, mn, | top |


Hostěradice budou mít novou silnici

Hostěradice: Dočasné omezení provozu a poté bezpečnější průjezd Hostěradicemi čeká v blízké době na řidiče jedoucí mezi dvěmi největšími městy na Znojemsku – Znojmem a Moravským Krumlovem. Celá oprava silnice včetně rekonstrukcí kanalizace přijde na třicet milionů korun. Úplná uzávěra silnice přes Hostěradice je naplánována od dvanáctého března, kdy se začne likvidovat stará silnice a vytvoří se nové asfaltové povrchy. Nákladní doprava přes obec bude vyloučena úplně a svedena po objízdných trasách. Provoz autobusů a osobních vozidel povede objížďkami po místních komunikacích v obci.

„Spolu s opravou silnice vybudujeme také nové kanalizační přípojky do domácností, dodělá se zbytek splaškové kanalizace. Důležitou součástí rekonstrukce je přestavba křižovatky na Miroslav a Oleksovice,“ shrnul nejdůležitější úpravy starosta Hostěradic Marek Šeiner. Tím však rekonstrukce silničního průtahu Hostěradicemi neskončí. „Vybudují se nové ostrůvky a zastávky pro autobusy podél hlavní silnice, aby lidé nemuseli vystupovat přímo do vozovky. Novinkou bude nový osvětlený přechod pro chodce, který má zvýšit bezpečnost. Celá akce přesahuje třicet milionů korun, z čehož obec Hostěradice zaplatí jeden a tři čtvrtě milionu korun z vlastních prostředků,“ informoval starosta. Součástí oprav průtahu obcí již byla demontáž a starého a výstavba nového mostu. Ten je nyní širší a má větší nosnost.

Novinkou bude i křižovatka na Miroslav a Oleksovice. Nová křižovatka bude mít tvar T. „To bude určitě lepší, protože nyní tu plno řidičů zmatkuje, neví jestli má do křižovatky najet zprava nebo zleva. Nový tvar bude určitě bezpečnější dojde i k rozšíření komunikace, takže tu bude více místa a křižovatka bude přehlednější. Pro nás celá akce začala už vloni na podzim. Kompletně skončena by měla být letos v létě. Předpokládáme, že v měsíci červenci,“ doplnil Marek Šeiner.

Rovnost, Michal Sklenář – Aktualizováno: 5.3.2007


Pohořelický kapr je i z Jaroslavic

Jaroslavice: Rybáři, kteří chovají kapry v padesáti sedmi rybnících na Znojemsku kam a Břeclavsku, se mohou pochlubit novým uznáním. Brusel potvrdil po třech letech naši žádost o registraci chráněného označení Pohořelický kapr. „O tuto značku jsme požádali brzy po vstupu Česka do Unie. Kapr má velmi jemnou rybí chuť, narůžovělé maso s pevnou strukturou,“ popsal výrobní náměstek z Rybníkářství Pohořelice.
Dodal, že chov ryby chovají přirozeně v rybnících, jen je přikrmují obilovinami. Pohořeličtí rybáři zpracovávají ryby podle nejpřísnějších hygienických požadavků, zavedli cerfikovaný systém kontroly kritických bodů HACCP. Dva jejich výrobky získaly národní značku Klasa. „Ve srovnání s ostatními evropskými státy jíme velmi málo sladkovodních ryb, jen asi kilogram ročně. Věříme, že udělením této značky si na domácím trhu získáme ještě výraznější postavení,“ uvedl Osička. Pohořeličtí rybníkáři chovají kapry na vodních plochách větších než tisíc šest set hektarů, z tohoto počtu je asi čtyři sta hektarů rybníků ve znojemském regionu, například u Jaroslavic, Plenkovic a Oleksovic.

Znojemský týden, 10/2007, Týden plus, (jm)


V Oleksovicích byli i muzikanti v maskách

Oleksovice: Průvod masek doprovázený koňským povozem s muzikanty v maskách, bujaré veselí a zvaní na večerní zábavu s prodáváním vstupenek. To byl obrázek sobotního dne v Oleksovicích. „Tuto akci pořádají dobrovolní hasiči ve spolupráci s obecním úřadem. Masek je letos přes dvacet tradičně se scházíme před hasičkou zbrojnicí a přijít může opravdu každý, je to proto, aby se bavil opravdu každý. To, co se vybere, po domech se večer použije na tombolu. První cena je vykrmené prase. Letošní masopust nás těší dvojnásob, protože máme nově opravenou hasičskou zbrojnici, nová klubovna, technické zázemí a i nová fasáda dávají důstojný vzhled budově. Opravy stáli 400 tisíc, máme i zánovní hasičské auto, informoval starosta hasičů a organizátor Vlastimil Klouda.
Zapřažená kobylka Vendy byla středem zájmu především dětí a ani ji z klidu nevyváděli muzikanti, které vozila po obci a bujarý výskot masek. „Jednak jsem hasič a také chci, aby se tady tato tradice udržela, po hodech je to nejzdařilejší akce,“ sdělil jeden z účastníků akce v masce mimina. „Počasí nám přeje, sešlo se nás dnes hodně takže se dá tušit, že se nám to dnes vydaří. Některé masky byly zakoupeny, ostatní každý posháněl jak to šlo. Já jsem jeden ze známé dvojice Pat, Mat se někde zatoulat, tak jsem tu jen já, snad budu šikovnější než televizní představitel,“ sděloval další z účastníků.

Znojemský týden, 8/2007, Kultura, (doms)


U Mackovic bude největší větrný park v republice

Mackovice: Šestadvacet obřích větrných elektráren má v nejbližší době vyrůst na polích nedaleko Mackovic a Oleksovic. Až se projekt, který už má souhlasné stanovisko Jihomoravského kraje, uskuteční, bude největším svého druhu v republice. Nikde jinde u nás nebude tolik stožárů s vrtulemi vyrábějícími elektrický proud soustředěno.
Na veřejném projednávání, kde mohli vyjádřit své stanovisko i obyvatelé obcí, žádné zásadní připomínky nebyly. „Jediný problém tam měli ornitologové, ale ti se spíše hádali mezi sebou o způsobu metodiky počítání uhynulých ptáků. Ze strany lidí k tomu žádné připomínky nebyly,“ uvedl starosta nedalekých Břežan, Josef Rebenda. Právě Břežany patřily k průkopníkům větrné energie u nás. Nedaleko jejich obce už stojí pět obřích větrníků. „My máme zkušenosti dobré, dnes to u nás funguje, žádné extra připomínky nejsou. Chápu, že vrtule jsou dominantami v krajině a že se to někomu může líbit a někomu ne. Ale že by elektrárny škodily například ptákům, je holý nesmysl,“ konstatoval Rebenda.
To, že v sousedních Mackovicích přibudou další stožáry, vítá. „Já jsem jedině rád. My rozšíření větrných elektráren podporujeme. Pokud dostaneme úvěr, i naše obec by ráda ve větrném parku jednu svou elektrárnu měla,“ dodal Rebenda.
Lidé v Mackovicích, u nichž má vyrůst nejvíce stožárů, projekt ve velké většině vítají a těší se, že to obci přinese prospěch. „Já si myslím, že to bude dobré. Už aby to bylo,“ vyjádřil většinový názor důchodce Ladislav Baláž.
Mackovice by mohly jenom z nájmu pozemků získat až jedenáct milionů korun ročně. Podle starosty Mackovic Karla Ondráčka by se mohlo začít stavět na jaře příštího roku.
Krajský úřad podmínil výstavbu větrného parku tím, že se dva roky musí sledovat vliv elektráren na pohyb ptáků v krajině a investor musí zajistit náhradní biotop pro vzácného dropa velkého. Provozovatel má také pravidelně měřit hluk.

Znojemský týden, 50/2006, Týden plus, (dad)


Na oleksovickém hřbitově se natáčí Četnické humoresky

Oleksovice: V těchto dnech vzniká třetí série divácky velmi oblíbeného televizního seriálu Četnické humoresky. Nové díly se natáčí i v Oleksovicích, které se pro natáčení některých scén ukázaly jako nejvhodnější. „Točíme kostel, márnici a hřbitov a potřebovali jsme, aby to všechno bylo pohromadě. Oleksovice byly jedním z míst, které to splňují a ze všech vytypovaných lokalit byly nejvhodnější,“ prozradila režisérka Pavlína Moskalyková, proč právě odlehlé Oleksovice.

Scénu, která se minulý pátek natáčela, sehrála herečka Květa Fialová společně s brněnským hercem Davidem Schneiderem. „Postava, kterou tu hraji, je snová, nemocná, žije si ve svém světě… a pak ji přejede vlak. To je přece nádherné..,“ říká s úsměvem a šarmem sobě vlastním herečka Květa Fialová a přibližuje svoji roli: „Scéna se odehrává na hřbitově, kam chodím za manželem, maminkou a tatínkem, povídám si s nimi a pomalu se chystám za nimi.“ Éterickou postavu nejen hraje, ona jí opravdu je. „Víte, já ze svého světa vůbec nevylejzám. Mám svůj svět, žiji v roce 1900…jen ten mobil mám, kdyby se něco stalo, ale jinak do roku 2006 nevstupuji,“ říká Fialová. Natáčení si nenechali ujít ani starousedlíci. „První natáčecí den oleksoviští zvědavě vykukovali za zdí. Byla tu Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Ivan Trojan a další,“ říká oleksovický starosta Zdeněk Koukal. Neskrývá radost, že se v „jeho“obci natáčí: „Jsme rádi, že si nás brněnská televize všimla. Je to dobře jak pro občany, tak pro Oleksovice, protože jsme menší zastrčená vesnice a tímto se trochu zviditelníme. Jsme rádi i za finanční částku, kterou jsme dostali za tři natáčecí dny. Myslím, že naši obec vybrali, protože na natáčení potřebovali starobylý hřbitov, který my v Oleksovicích máme.“ Scény, které se v Oleksovicích natočily, můžeme v televizi vidět příští rok.

Znojemský týden, 25/2006, (ard)


Malá velká škola v Oleksovicích

Oleksovice: V oleksovické škole jsem už byl a stejně jako při první návštěvě mám tendenci ji nazývat školičkou. Ve dvou třídách se učí necelých třicet dětí, které sem chodí do prvního až čtvrtého ročníku. Funguje to stejně jako v klasické malotřídce – prvňáci se učí s druháky, třeťáci sdílejí hodiny se čtvrťáky. Děti vzdělávají tři paní učitelky, z nichž jedna je současně ředitelkou školy. O provoz se stará jediná uklizečka, a tím výčet zaměstnanců končí. Podobně organizovaných škol už se u nás mnoho nenajde. Přesto to v Oleksovicích nevnímají jako nevýhodu.
Obec si uvědomuje, že udržet na vsi vlastní školu, může přilákat nové obyvatele. A rodiče prvňáků dobře vědí, že absolventi oleksovické čtvrté třídy patří po přechodu do „velké“ školy v Prosiměřicích mezi ty lepší žáky. S uvedeným personálním obsazením kontrastuje šíře záběru, kterou škola má. Článek píšu v souvislosti s udělením titulu Ekoškola roku 2005, kterým se může pochlubit jen sedmatřicet škol v zemi. Ocenění udělované sdružením Tereza a podporované ministerstvem školství neznamená zdaleka jen zapojení ekologické výchovy do učebních osnov. Oleksovická škola je prostě ekologická celá . Třídění odpadů nekončí u kontejneru na papír, plast a sklo. Děti například zvlášť sbírají víčka od pet lahví. Poučily mě, že po rozdrcení se z nich vyrábějí umělohmotné skluzavky a další vybavení dětských hřišť.
Ekologie se promítá i do života obce – děti učí třídit odpady rovněž své rodiče a prarodiče. Spalování plastů, které je leckde na venkově běžné, se zde většinou neprovozuje, protože žáci zdejší školy dobře vědí, jaké zplodiny tím vznikají. Také sami šetří energií, a to ve škole i doma. O průřezovém vlivu ekologie na výuku svědčí případ žáka, který doma tvrdil, že se ve škole neučili, a jen si hráli a zpívali. V rámci osnov se však v oné třídě mohlo odehrát asi následující: vycházka se sběrem listů, zpívání o podzimu, výtvarná činnost s použitím přinesených přírodnin, výklad o střídání ročních období a koloběhu života v přírodě, založení agronomického pokusu zasazením semen, psaní slohové práce na téma přírodní pamětihodnosti v okolí. Činnost žáky tak zaujala, že si ani nevšimli, že plynule přecházejí z vlastivědy a přírodovědy přes hudební a výtvarnou výchovu až k českému jazyku. Komenský by to řekl jednoduše – škola hrou.
Přístup ZŠ v Oleksovicích je ojedinělý i pokud jde o komunikaci školy s rodiči. Namísto obligátního Dne matek si tady uspořádali rovnou oslavu Dne rodiny. Jak říká ředitelka Renata Hubáčová, samy učitelky byly překvapeny, jak se tatínkové zapojili například do malování. Výčet by mohl pokračovat. Škola je členem sdružení Mrkev, organizuje Týden bez aut (jinde podobná akce trvá jediný den), účastní se na projektu Asociace mladých derbrujárů, začíná úzce spolupracovat se znojemským rodinným centrem Maceška atd. Všechno se do jednoho článku vypsat nedá. Jednu perličku na závěr si ale neodpustím. Oleksovická malotřídka natolik zaujala jedny znojemské rodiče, že od září sem do školy dojíždí prvňáček z okresního města. Ráno ho maminka přiveze a po škole se domů vrací autobusem.

Znojemsko, 49/2005, (-Jarda Šufajzl-)


Sranda jízda pokračuje v plné parádě

Oleksovice budou v neděli 16. října od 13 hodin patřit všem milovníkům krásných koní a dobré zábavy. Úspěšný projekt z minulých let pokračuje a zdařilý program Sranda jízdy se každým rokem obměňuje ke spokojenosti účastníků. Závodit se bude v jízdě i ve skocích. Děti z Břežan a Tavíkovic se pomocí hypoterapie seznamují s koňmi, odbourávají strach z velkého zvířete a překonávají ostych dotknout se čtyřnohých kamarádů. Hypoterapie totiž využívá pozitivního působení koní na postižené i relativně zdravé lidi. Kůň je mohutné a silné zvíře převyšující svým vzrůstem a hmotností člověka. Vzbuzuje respekt a získat si jeho přátelství není snadné. Jestliže se to dětem podaří, a navíc se poprvé udrží na hřbetě tak mohutného tvora, určitě to v nich vzbudí pocit hrdosti a posílí to jejich sebedůvěru.K vidění budou i ukázky westernové jízdy na koni a v neposlední řadě se mohou malí účastníci Sranda jízdy projet v bryčce tažené čtyřnohým krasavcem.

Znojemský týden, 41/2005 Aktuálně, (bap)


Oleksovice – Máme mistra Evropy

Oleksovice: Daniel Odvárko, závodník TJ Delfín Oleksovice, dosáhl na mistrovství Evropy do 21 let ve vodním lyžování za motorovým člunem vynikajícího úspěchu – stal se mistrem Evropy ve figurální jízdě (triky) výkonem 8 090 bodů. V této disciplíně startovalo 22 závodníků a druhý byl reprezentant Švýcarska, třetí Ital a čtvrtý byl Angličan.V celkovém hodnocení (trik, slalom a kombinace) se na mistrovství, které se konalo ve Švédsku, umístil na čtvrtém místě.
Těsně před ME se Daniel Odvárko zúčastnil mistrovství republiky seniorů, kde vybojoval v kombinaci a triku prvá místa.

Znojemsko, 9. 9 2004/36/(-LiD-)