Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Historie a současnost obce Oleksovice

Historie

Vinařská obec Oleksovice leží 15 km severovýchodním směrem od Znojma v dolince, na nevelké oleksovicko – lechovické rovině. Obec je připomínána již v zakládací listině kláštěra v Louce u Znojma, a to 25. října 1190 jako statek darovaný knížetem Kunratem Otou. Od té doby byly Oleksovice s klášterem spojeny až do jeho zrušení v roce 1784.
Na městečko povýšil Oleksovice král Jan roku 1336, a to na prosbu louckého opata. Tehdy také bylo městečku dáno právo konat každou středu týdenní trh. Stejného roku získalo městečko, díky privilegiu krále Jana, také Právo soudní (16. října 1336).
Farní kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a jeho existence je známa již roku 1220. Presbytář je starobylý, kostelní loď je novější: roku 1576 byla přestavována nákladem louckého opata Freytaga. V kostele jsou tři oltáře: hlavní oltář nese stejné jméno jako kostel – Nanebevzetí Panny Marie s obrazem od Josefa Winterhaltera, dva vedlejší oltáře zdobí obrazy zpodobňující sv. Norberta a sv. Josefa.
Ke kostelu těsně přiléhá hřbitov, na němž se nachází stará kulatá kostnice vystavěná v románském slohu. Za staré doby v ní býval o Velikonocích stavěn Boží hrob. Místní fara se připomíná již roku 1220, ale loucké opatství nechalo posvit roku 1776 nynější úhlednou faru s příslušnými hospodářskými staveními.
Škola byla původně trojtřídní, německá. Roku 1901 ji navštěvovalo 188 dětí. V Oleksovicích ale byla škola již roku 1760. Její budova byla prodána velkostatku a z nařízení louckého opata Lambecka byla stavěna nová. Ta však již roku 1829 nedostačovala a proto byla zbudována nákladem majitele lechovického panství Josefa Landa škola nová. Roku 1890 byla dvojtřídka rozšířena na trojtřídku. Ta ale opět kapacitně nestačila, takže roku 1893 byla zbudována nynější škola.
Asi čtvrt hodiny severně od Oleksovic leží samota Karlov (Karlshof), bývalý vrchnostenský dvůr. Dnešní obec vznikla spojením dvou obcí: Oleksovic a Mšic (s velkým statkem). Hlavní složkou hospodářství vždy bylo a dosud zůstalo zemědělství, což se odráží v převládající typické venkovské zemědělské zástavbě obce.Oleksovice postihlo také několik pohrom. Mimo požár v roce 1832 zde oheň také řádil v letech 1829 a 1894. Veliké povodně se uvádějí v letech 1862 a 1890. Roku 1836 a 1866 obec zasáhla epidemie cholery.
Znak získalo městečko od císaře Rudolfa II. privilegiem z 1. března 1606. Podobá se znaku městečka Strachotice a odlišuje se od něho jenom barvami. Právě tato shoda vedla asi Oleksovické k tomu, že se v 18. století svého znaku vzdali a na pečeť vyryli znamení čtyřhranné věže s brankou, jedním oknem v prvním a dvěma ve druhém poschodí, se špičatou střechou s křížem na vrcholu; po stranách s písmeny P a R. Toto nepochybně svémocně zavedené znamení nebylo však patrně nikdy potvrzeno a není proto skutečným znakem městečka. Tím zůstává znak udělený císařem Rudolfem II: štít příčně dělený; jeho horní polovina je modré barvy a v ní vyrůstá z dělicí čáry polovice černé orlice, doprava obrácené, se zlatou zbrojí a korunou na hlavě, s velkým písmenem „R“ (Rudolphus) stříbrné barvy na prsou. V dolní, stříbrné polovině, je pak velké písmeno „W“ zlaté barvy (Wenceslaus – jméno patrona, jemuž byl zasvěcen kostel v klášteře v Louce).

Starosta Oleksovic si na začátku dubna vyzvedl u předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka dekrety s potvrzením, že jejich obec byla opět povýšena na městys.
Městys není ani ves a ani město. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné. Ve 30. letech minulého století existovalo u nás 503 městysů. Ale netěšily se dlouhé historii, protože je komunisté po vládním převratu v únoru 1948 přestali uznávat.


Příroda a okolí obce

V katastru obce se nacházejí dvě přírodní památky: Oleksovická mokřina, poskytující útočiště řadě vzácných živočichů a rostlin, a Oleksovické vřesoviště, které slouží i jako hnízdiště vzácné břehule říční.


Současnost

Tradiční způsob obživy byl ze zemědělství, a to především z rostlinné a živočišné výroby. V současnosti se v obci nacházejí tři samostatně hospodařící zemědělci. Většina občanů však dojíždí za prací do nedalekého města Znojma.
V obci je vybudována kanalizace a čistička odpadních vod, dále veřejný vodovod, obec je plynofikována. Vodovod byl vybudován již v sedmedesátých letech, zbytek inženýrských sítí se podařilo dobudovat v roce 2003. V současnosti je obec plně zasíťována, což umožňuje nové výstavbě rodinných domů okamžité napojení na inženýrské sítě.
Obec provozuje mateřskou i základní školu (1. – 4. ročník), žáci vyšších tříd dojíždí do školy v sousední obci, do Prosiměřic. Budova mateřské školy byla zrekontsruována a nově otevřena v roce 2004.
Obec má vlastní obecní úřad s knihovnou a veřejně přístupným internetem. V provozu je také pošta, tři obchody s potravinami a tři pohostinství.

Za obcí je situován rozlehlý rybník, u něhož bylo vybudováno rekreační středisko, ve kterém provozuje vodní sporty TJ Delfín Oleksovice. Každým rokem se zde jezdí mezinárodní závody ve vodním lyžování jak mládeže, tak dospělých.
V roce 2003 bylo postaveno v obci nové hřiště na kopanou, včetně zázemí: samozřejmě šatny pro sportovce a také celoročně otevřená hospoda, o jejíž provoz se stará místní fotbalový klub TJ Dynamo Oleksovice.
Mezi další aktivní spolky patří Sbor dobrovolných hasičů s dobře vybavenou zbrojnicí a Myslivecké sdružení, které má zázemí ve vlastní myslivně s krytým letním tanečním parketem umožňujícím různé oslavy a taneční zábavy. Sdružení vlastní střelnici na asfaltové holuby.