Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Monitoring tisku


O titul Vesnice roku soutěží šest obcí ze Znojemska
Znojemsko – BožiceHnaniceHorní DubňanyHorní DunajoviceChvaloviceVýrovice. Každá z těchto obcí leží v jiném koutu Znojemska. Ale přesto nyní mají jedno společné, všechny se přihlásily do šestnáctého ročníku soutěže Vesnice roku 2010.

Nyní dolaďují poslední detaily, aby co nejvíce oslovily a přesvědčily komisi, že právě ta jejich je nejhezčí.

Poprvé své štěstí v soutěži zkusí obec Výrovice. „Už čtyři roky se snažíme pro obec udělat to nejlepší. Tak uvidíme, co se nám povedlo či nepovedlo. Určitě se změnil vzhled obce a opravili jsme požární zbrojnici,“ řekl starosta Výrovic Pavel Vlček. Starosta malé vesničky se těší na to, až nezávislá komise posoudí výsledky práce zastupitelů i dalších lidí v obci.

Po čtvrté se do soutěže přihlásila příhraniční obec Hnanice. „Chceme se hlavně setkávat s ostatními zástupci obcí, a taky se podívat do jejich vesnic. Potom můžeme porovnávat a učit se od nich. Hnanice se mohou pochlubit především zelení. Vloni jsme například vysázeli ovocný sad,“ popsal starosta Hnanic Jiří Musil.

Miroslav Klíč, starosta Božic, vyzdvihuje dva obnovené mokřady, lesopark s naučnou stezkou a obecní rybník. Letos zkouší obec své štěstí v soutěži už podruhé. „Vloni jsme získali oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělskými subjekty a péči o krajinu. Myslím si, že vloni nebyla zeleň na našem prostranství náležitě oceněná,“ řekl starosta.

O prestižní titul letos usiluje rekordních tři sta pětapadesát obcí z celého Česka. V Jihomoravském kraji se o titul utká dvaadvacet vesnic. Obce mohou získat zlatou stuhu, modrou stuhu za společenský život, bílou za činnost mládeže, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí a oranžová stuha náleží za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Úspěchem mohou obce přilepšit svému rozpočtu. Každý krajský vítěz získá odměnu ve výši jednoho milionu korun, vítěz celostátního kola navíc další milion. Druhý v celostátním kole devět set tisíc a třetí osm set tisíc korun.

Znojemský deník, Autor: Sylva Pavlačková, 13.5.2010



Líbalovi představí své vůbec první Svatomartinské

Horní Dunajovice – Poprvé představí vlastní Svatomartinské víno vinaři z Horních Dunajovic. Rodinné Vinařství Líbal je vyrobí z odrůdy Svatovavřinecké. „Letos děláme Svatomartinské poprvé. Chceme to vyzkoušet, naplníme šest set šedesát lahví. Mladé Svatovavřinecké má výraznou tmavou barvu, odbouranou kyselinu a jemnou chuť s ovocnými, švestkovými tóny. Uvidíme, jak bude obchodně úspěšné,“ řekl Marek Líbal, sklepmistr Vinařství Líbal.

Ačkoli Vinařství Líbal založila rodina oficiálně až v roce 2001, tradici výroby vína si Líbalovi předávají již po třetí generaci. „V současné době vyrábíme víno v nově postavené budově. Kapacita sklepa je nyní sedmdesát tisíc litrů. Odrůdová skladba je uzpůsobena severní poloze vinařství, hrozny pocházejí z viničních tratí v Horních Dunajovicích – Frédy, Stará Hora a viniční tratě v nedaleké obci Tvořihráz – Na vinici,“ popsal Líbal.

Představení jejich historicky vůbec prvního Svatomartinského vína bude velmi neokázalé. Na rozdíl od velkých vinařství, která na jedenáctého listopadu chystají někdy až bombastické akce. Třeba největší producent vín na Znojemsku – Znovín Znojmo – pořádá hned tři prezentace. „Svatomartinské otevřeme jedenáctého listopadu v Praze v hotelu Ambassador a na lodi Čechie a v Ostravě v hotelu Atom,“ uvedl ředitel firmy Pavel Vajčner.

Naopak Líbalovi si zřejmě přiťuknou jen se svými přáteli, známými a obchodními partnery. „Svatomartinské začneme prodávat, jako všichni ostatní, jedenáctého listopadu. A to přímo v našem sklepě. Ale žádnou větší akci k tomu nechystáme,“ sdělil Marek Líbal.

Na Znojemsku, které je jednou z největších vinařských podoblastí v Česku, vyrobí vinaři jen pět vzorků vín s názvem Svatomartinské. V celé zemi tak přitom bude označeno dvě stě jedenáct vín. „Pro Znojemsko je to škoda. Na vlně popularity Svatomartinských vín se mohlo svézt více místních vinařů. My letos naplníme asi sedmdesát tisíc lahví s mladým vínem a předpokládáme, že všechno prodáme,“ uvedl ředitel Vajčner.

Na trh se ale chystají i další mladá vína, která ovšem neponesou název Svatomartinské. Řada vinařů totiž nehodlá platit poplatky za užívání značky a raději svým produktům vymyslela originální názvy. Na Znojemsku to jsou třeba Veselé víno, Mladý Lahofer, Waldberg Noveau či Svatováclavský sběr.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 10.11.2009



Ani televize tvrzi zatím nepomohla

Horní Dunajovice: Asi před rokem se až milion diváků dychtivě díval do interiérů i na exteriéry tvrze v Horních Dunajovicích. V pořadu „Památky na prodej“, jehož průvodcem byl Ondřej Havelka, nabízeli tuto tvrz k prodeji. Cena se pohybovala kolem dvou milionů nebo za korunu. Dodnes však zámecký pán není a majitelem památky zůstává obec.
„Během uplynulých deseti let jsme do zámku investovali dva miliony korun. Dělalo se odvodnění zámku, vyčistili se interiéry, prostranství kolem zámku. Obec, jak to trošku jde, se snaží, aby zámek nechátral a centrum nehyzdil,“ potvrdil hornodunajovický starosta Ladislav Březina. Jak přidal, obec ani do budoucna nebude schopna sehnat tolik prostředků, aby památku opravila.
„Tvrz v minulosti sloužila třeba jako skladiště nebo tam bylo středisko služeb. My bychom ji nabídli nějakému podnikateli i za korunu, ale muselo by tu vyrůst něco, co by pomohlo obec zvelebit a uvést do povědomí turistů. Z tvrze by mohl být hotel či ubytovna pro cyklisty. Obec by tu přivítala i nějakou společenskou místnost, vinárnu či kavárnu,“popsal budoucí možné využití památky starosta.
I s těmito náměty přicházeli potencionální kupci. Bylo jich po odvysílání mnoho. Jenže z některých bylo spíše cítit, že by rádi za korunu získali nemovitost a na její budoucnosti by jim až tak nezáleželo.
„Každý ze zájemců si tvrz prošel. Pro mnohé byla hned v úvodu nepřekonatelným problémem spolupráce s památkáři, mnozí si až na místě uvědomili, že částka na opravy bude v řádu desítek až stovek milionů, což je nad jejich možnosti,“ popisoval dál starosta. Z mnoha zájemců nakonec zůstali asi tři vážnější, kteří mají do konce tohoto roku čas zpracovat záměry, odevzdat je obci a poté místní občané rozhodnou, jestli některý z nápadů podpoří.
„Rozhodli jsme se, že po novém roce vyzveme místní obyvatele, aby se vyjádřili k jednotlivým nabídkám a aby pomohli radním s výběrem případného kupce či zájemce. Ještě v polovině uplynulého týdne se totiž ozval další. Uvidíme, jak se dohodneme a jestli jej přiřadíme k těm třem,“ zamýšlí se starosta Březina.
Vize zájemců, jak využít zámek uprostřed Horních Dunajovic byly různorodé.
„Jeden z budoucích kupců v něm viděl muzeum starých automobilů, další si představoval hotel či ubytovnu, jiný tu chce chovat koně,“ vyjmenoval nápady starosta. Co tu bude doopravdy je otázka času.

Znojemský týden, 46/2009, Týden plus, (be)



Farmáři s vyléváním mléka souhlasí

Region: Chovatelé dojnic na Znojemsku při čtvrtečním protestu zemědělců mléko do polí nevylévali, ale symbolicky se připojili k protestu svých kolegů z jiných míst. Zemědělci od nás se koncem roku chystají do Prahy, kde budou protestovat proti nízkým výkupním cenám mléka, masa a obilovin. „Je nutné dát najevo nesouhlas. Při současných výkupních cenách za obilí, už nejsme schopni dotovat ztrátu z chovu dojnic rostlinnou výrobou. Situace je dlouhodobě neudržitelná za litr mléka dostáváme 5,7 až 5,9 korun, zatímco náklady na jeho výrobu se pohybují kolem osmi korun. Pokud na přelomu roku nedojde k obratu k lepšímu, uvažujeme o dalším snižování chovu,“ potvrdil Josef Zwieb předseda představenstva Agry Horní Dunajovice, která má 420 dojnic. O třicet krav chce snížit chov Zemědělské družstvo v Korolupech, které má přes dvě stovky dojnic. Důvod je jasný, ztrátová produkce mléka. O zrušení, ale zatím neuvažují.
Problémy chovatelů se zabývají i poslanci. „O tři stovky milionů, na tisíc dvě stě milionů chceme navýšit národní dotace v rozpočtu, které dostanou zemědělci, včelaři, rybáři, chovatelé a další skupiny. Domnívám, se že prostřednictvím těchto peněz, které podporují i plemenářství, můžeme pomoci chovatelům dojnic tak, aby své chovy udrželi,“ vyjádřil místopředseda zemědělské komise Parlamentu ČR za ČSSD poslanec Ladislav Skopal z Dobšic.

Znojemský týden, 45/2009, Aktuálně, (jm)



Jen pět Svatomartinských vín bude ze Znojemska

Znojmo – Tisíce lahví ponesou název Svatomartinské 2009. Rozhodla o tom nezávislá degustační komise ve Valticích.
Plnicí linky se v devětaosmdesáti tuzemských vinařstvích mohou rozeběhnout naplno. A na láhve s mladým vínem tam smí etiketovačky nalepit vinětu se symbolem Svatomartinského vína. O tom, které vzorky se letos mohou pyšnit názvem Svatomartinské 2009, rozhodla v pátek nezávislá degustační komise ve Valticích.

Letos se stylizovaná postavička svatého Martina na koni objeví na dvě stě jedenácti vínech českých a moravských vinařství. Už nyní je navíc potvrzeno, že na tuzemský trh půjde přesně 926 tisíc lahví. Vloni to bylo osm set tisíc. „Letos se nám přihlásilo sedmadevadesát vinařských firem, které dodaly k ohodnocení přes dvě stě padesát vzorků vín. Na základě senzorického posouzení může jít letos na trh dvě stě jedenáct Svatomartinských vín od devětaosmdesáti vinařských firem,“ shrnul Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra, které hodnocení Svatomartinských vín zajišťuje.

Mezi odrůdami je nejvíce zastoupeno Svatovavřinecké s dvaasedmdesáti vzorky, následuje Müller Thurgau a Modrý Portugal. Spotřebitelé najdou od jedenáctého listopadu, kdy se Svatomartinská vína slavnostně otevírají, pětaosmdesát bílých, šestasedmdesát červených a padesát růžových svatomartinských vín,“ doplnil ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška.

Pouhých pět Svatomartinských vín bude pocházet ze Znojemska. Speciální etiketu nalepí Jaroslav Tichý z Rybníků u Moravského Krumlova na svůj Müller Thurgau, Vinařství Líbal z Horních Dunajovic na Svatovavřinecké a Znovín Znojmo na Müller Thurgau a růžové i červené Svatovavřinecké. „Pro Znojemsko je to škoda. Na vlně popularity Svatomartinských vín se mohlo svézt více místních vinařů. My letos naplníme asi sedmdesát tisíc lahví s mladým vínem a předpokládáme, že všechno prodáme,“ uvedl ředitel Znovínu Pavel Vajčner.

Vinaři první mladá vína letošního ročníku popisují jako svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter.

Poprvé letos vyrobí Svatomartinské ve Vinařství Líbal. „Chceme to vyzkoušet, naplníme šest set šedesát lahví. Mladé Svatovavřinecké má výraznou tmavou barvu, odbouranou kyselinu a jemnou chuť s ovocnými, švestkovými tóny,“ popsal sklepmistr Marek Líbal.

První zátky z lahví nového Svatomartinského vyndají vinaři jako každý rok na Martina na slavnostních akcích ve vinotékách a restauracích po celé zemi. Znovín pořádá hned tři prezentace. „Svatomartinské otevřeme jedenáctého listopadu v Praze v hotelu Ambassador a na lodi Čechie a v Ostravě v hotelu Atom,“ uvedl Vajčner.

Na trh se ale chystají i další mladá vína, která ovšem neponesou název Svatomartinské. Řada vinařů totiž nehodlá platit poplatky za užívání značky a raději vymyslela originální názvy. Na Znojemsku to jsou Veselé vínoMladý LahoferWaldberg Noveau či Svatováclavský sběr.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 31. 10. 2009



Opravy silnic a mostů za 170 milionů

Region: Nejhorších sedmnáct a půl kilometrů vozovek za více než sto pět milionů korun opravili letos silničáři z krajské, státní a unijní pokladny. Stále pracují na průtahu Banticemi, jehož oprava vychází na třináct a půl milionu korun a na průtahu Žerůtkami, který bude dokončen v příštím roce, a vyjde přibližně na dvacet šest milionů korun. Zrekonstruovali nebo postavili šest mostů, oprava mostu u Tavíkovic vyšla téměř na čtyřiadvacet milionů, nový most ze Znojma na Hradiště stál více než jedenadvacet milionů, oprava opěrné zdi v Moravském Krumlově je za osmnáct milionů, nový povrch dostala silnice z Jamolic do Polánky.
„Šlo o větší stavby na které jsme čerpali peníze z evropských fondů Regionálního operačního programu a Státního fondu dopravní infrastruktury,“ potvrdil vedoucí znojemské Správy a údržby silnic Zdeněk Komůrka. Přestože kraj šetří, cestáři letos z prostředků Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje opravili silnici zOlbramkostela do Vracovic, která byla ve velmi špatném stavu, dále pak jednotlivé úseky silnic z Višňového do Horních Dunajovic, z Citonic do Bezkova, z Mikulovic do Křepic, z Hostimi do Rozkoše, z Tulešic do Dolích Dubňan, z Dolních Dubňan do Horních Dubňan, z Horního Břečkova do Čížova a vozovky ve Slupi, v TvořihráziHodonicíchMedlicíchMoravském Krumlově, ve Znojmě na ulici Hradišťská. V Šafově, ve ZnojměDolenicích a Mackovicích vyčistili a opravili propustky a zrekonstruovali mosty. „Do konce roku ještě provedeme úpravu křižovatky ve Střelicích a dokončíme opravu povrchu silnice v Podmoli, vše v celkové částce přibližně osmnáct milionů korun,“ shrnul vedoucí.

Znojemský týden, 44/2009, Aktuálně, (jm)



Guláše umí lépe amatéři

Horní Dunajovice: Tedy alespoň v Horních Dunajovicích tak tomu bylo! Včera se již po deváté sešla téměř třicetičlenná degustační komise složená z mnoha osobností sportovního a politického života, ze sponzorů a vážených občanů regionu. Všichni za téměř dvě hodiny ochutnali na 23 vzorků gulášů. Převažovaly guláše hovězí, následovaly je guláše z divočiny a dva byly z jiného masa.
„Ty guláše byly takřka na stejné úrovni jako loni. Moc mi chutnala jednička a osmnáctka, uvidíme, jestli zvítězí,“ řekl hned po ochutnání posledního třiadvacátého vzorku předseda komise, kuchař a restauratér v jedné osobě Zdeněk Suchý. Podle něj je neřestí některých kuchařů, že přesmažují cibulku, pak je guláš nasládlý, hodně kuchařů používalo i česnekovou pastu, což „zabilo“ chuť masa. Mezi osobnostmi, které již po několikáté hodnotili kuchařské umění zdejších lidí, byl i hokejista Peter Pucher.
„Mně chutnali téměř všechny guláše. Obdivuju ty, kteří je umí uvařit. Já to neumím,“ svěřil se. Více se o jeho kuchařském umění a chutích dočtete na jiném místě ZT. A jak to tedy nakonec dopadlo? Předpověď předsedy komise se nevyplnila.
Nakonec vyhrál guláš s číslem 4. Uvařila jej Zuzana Rozmahelová z Horních Dunajovic. Druhou byla opět žena paní Rastrová, neuvedla odkud (a pak že ženy guláše neumí!!!) a na třetím místě to byl Radim Sikora, také z Horních Dunajovic. Až na čtvrtém místě, tedy bramborovou medaili, si odnáší „profíci“ z restaurace Želva.

Znojemský týden, 35/2009, Kultura, (be)