Znojemsko – Božice, Hnanice, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Chvalovice, Výrovice. Každá z těchto obcí leží v jiném koutu Znojemska. Ale přesto nyní mají jedno společné, všechny se přihlásily do šestnáctého ročníku soutěže Vesnice roku 2010.

Nyní dolaďují poslední detaily, aby co nejvíce oslovily a přesvědčily komisi, že právě ta jejich je nejhezčí.

Poprvé své štěstí v soutěži zkusí obec Výrovice. „Už čtyři roky se snažíme pro obec udělat to nejlepší. Tak uvidíme, co se nám povedlo či nepovedlo. Určitě se změnil vzhled obce a opravili jsme požární zbrojnici,“ řekl starosta Výrovic Pavel Vlček. Starosta malé vesničky se těší na to, až nezávislá komise posoudí výsledky práce zastupitelů i dalších lidí v obci.

Po čtvrté se do soutěže přihlásila příhraniční obec Hnanice. „Chceme se hlavně setkávat s ostatními zástupci obcí, a taky se podívat do jejich vesnic. Potom můžeme porovnávat a učit se od nich. Hnanice se mohou pochlubit především zelení. Vloni jsme například vysázeli ovocný sad,“ popsal starosta Hnanic Jiří Musil.

Miroslav Klíč, starosta Božic, vyzdvihuje dva obnovené mokřady, lesopark s naučnou stezkou a obecní rybník. Letos zkouší obec své štěstí v soutěži už podruhé. „Vloni jsme získali oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělskými subjekty a péči o krajinu. Myslím si, že vloni nebyla zeleň na našem prostranství náležitě oceněná,“ řekl starosta.

O prestižní titul letos usiluje rekordních tři sta pětapadesát obcí z celého Česka. V Jihomoravském kraji se o titul utká dvaadvacet vesnic. Obce mohou získat zlatou stuhu, modrou stuhu za společenský život, bílou za činnost mládeže, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí a oranžová stuha náleží za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Úspěchem mohou obce přilepšit svému rozpočtu. Každý krajský vítěz získá odměnu ve výši jednoho milionu korun, vítěz celostátního kola navíc další milion. Druhý v celostátním kole devět set tisíc a třetí osm set tisíc korun.

Znojemský deník, Autor: Sylva Pavlačková, 13.5.2010

Hnanice – Vinařství Vinice – Hnanice testuje kvalitu surovin ze svých vinohradů na vzorcích vyráběných šetrnými moderními technologiemi

Jedno z nejmladších a rozlohou vinohradů největších vinařství na Znojemsku je Vinice – Hnanice. Firmu, která hospodaří na dvě stě čtyřiašedesáti hektarech vlastních mladých vinic, představil ředitel Evžen Kašpárek. Cílem vinařství je stát se znojemským sauvignonovým královstvím.

Jak a kdy vinařství vzniklo?
Firma vznikla v roce 2003, aby obnovila slavnou tradici hnanického vinohradnictví, založenou na terroir zdejších vín. Avšak první zkušební partie vína se začala vyrábět před dvěma lety.

Kdo je majitelem a kolik má vinařství zaměstnanců?
Ve vinařství pracuje šestadvacet lidí. Jedním z jednatelů rodinné firmy je Jiří Hamza, který už sedmnáct let stojí v čele klubu Frisco Sika Brno. Šéf brněnských basketbalistek s týmem zažil velké úspěchy a vytáhl ho na české i evropské výsluní. Nejdříve si koupil nějaké vinohrady a postupně je rozšiřoval a rozšiřoval. Vinařství mělo hodně dynamický růst.

Jaký je objem výroby?
V současné době je objem výroby šedesát tisíc litrů ročně. Do budoucna by se měl rozšířit až na sto padesát tisíc litrů.

Kolik hektarů vinic vinařství vlastní a jaké na nich pěstuje odrůdy?
Firma hospodaří na dvě stě čtyřiašedesáti hektarech. Pěstujeme odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Kerner, Ryzlink vlašský, Neuburské, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Tramín červený, Pálava, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Zweigeltrebe. Používáme pouze vlastní hrozny nejvyšší kvality.

Jak ošetřujete své vinice?
Všechny vinice jsou zařazeny v integrované produkci. Ty hnanické se nacházejí v ochranném pásmu Národního parku Podyjí a z toho vyplývá i šetrný ekologický způsob hospodaření a přísná kontrola.

TIP SKLEPMISTRA
Sauvignon 2008
Polosladké pozdní sběr
vinařská obec Hnanice, trať Knížecí vrch.
Sauvignon má nádhernou zlatožlutou barvu, ve vůni se prolínají tóny kopřiv a zelených broskví. Chuť čistě broskvová, zakončená kyselinkou, která nepůsobí rušivě, protože je tam příjemný zbytkový cukr.
Kyseliny: 8,0g/l, cukr: 15,7 g/l
extrakt 19,5 g/l

Jaké speciality vyrábíte a jak široký je váš sortiment?
Letos jsme vyrobili Pálavu 2009 a máme přibližně čtyřicet druhů vín.

Jaká vína vyrábíte? Specializujete se na nějaká konkrétní? 
Vyrábíme vína jakostní, přívlastková a v neposlední řadě vína VOC. Ale především se specializujeme na výrobu z odrůdy Sauvignon. Vloni jsme zpracovali vína této odrůdy ze sedmi vinařských poloh. Dnes tuto odrůdu pěstujeme na dvaačtyřiceti hektarech, konečný stav by měl být více než padesát hektarů.

V jaké cenové kategorii jsou vaše vína a kde je mohou lidé koupit?
Naše vína stojí od sto do tří set korun za láhev. Zájemci si mohou víno u nás objednat přes internet. Nyní se snažíme prorazit na trh a prosadit v gastrozařízeních a vinotékách.

Jakou metodou vína vyrábíte?
Naše vína vyrábíme metodou řízeného kvašení, část vín je vyráběna metodou zrání na kvasnicích a část je i barikovaná.

Archivujete svá vína?
Část každoroční produkce archivujeme, abychom mohli sledovat další vývoj vína.

Kolik sklepů vlastníte?
Vlastníme sklep v Hnanicích a jeden v Jaroslavicích. Brzy bychom chtěli v Hnanicích na bývalé vojenské rotě postavit novou provozovnu. Příští rok bychom ji chtěli spustit.

Co ještě vaše vinařství nabízí?
Nyní opravujeme v Hnanicích penzion, ve kterém bude šest jednotek o velikosti bytu dva plus jedna. Nabízíme i prostory na nejrůznější oslavy a akce.

Znojemský deník, Autor: Sylva Pavlačková, 5.5.2010

Hnanice – Zdravý pohyb s hůlkami spojený s ochutnávkou vín přilákal do Hnanic a okolí desítky vyznavačů nordic walkingu. Zvláštní davy turistů kráčející svižným krokem po rovině i do strmých kopců pozorovaly překvapené veverky i srnky o víkendu v Podyjí. Mladí i lidé v důchodu, ženy i muži, všichni obuli kvalitní boty, nasadili čepici, chránící před ostrým jarním sluncem, a do rukou vzali speciální hůlky pro nordic walking.

V sobotu se v Hnanicích sešly desítky vyznavačů zdravého pohybu v přírodě. Nový sportovní fenomén, nordic walking, přilákal na akci vinařského podniku Znovín lidi ze všech koutů republiky. Turisty lákala nejen vidina zdravé chůze v krásné přírodě, ale také vůně vína.

„Tuto moderní akci pořádáme už podruhé. Na třech stanovištích mohou účastníci Znovín walkingu ochutnat různé vzorky našich vín. Připravili jsme i doprovodnou sportovní akci, kterou je závod v běhu na pět a deset kilometrů mezi vinicemi po bývalé železné oponě,“ vysvětlil ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner.

Projít se s hůlkami malebnou přírodou národního parku ve slunném jarním dni a zdarma přitom ochutnat špičkové místní víno přijeli lidé různého věku i profese.

„My jsme milovníci vína a znovínské víno známe. Navíc holdujeme severské chůzi, takže tahle akce nás nenechala chladnými. V republice zatím žádný boom nordic walkingu nepozoruji, ale jak právě tady můžeme vidět, lidí, kteří tomuto sportu přišli na chuť je stále více,“ řekla lékařka Kateřina Bednaříková.

Mezi účastníky walkingu byli jak dvacetiletí studenti, tak i důchodci, jimž řada lidí zpočátku hůlky pro chůzi mylně přisuzovala.

„ Chtěli jsme přijet už vloni, ale nějak to nevyšlo. Nordic walking je přirozenější, než běžná chůze a ve spojení s degustací vína je to nádhera. Dnes se navíc vydařilo počasí, takže jsme si chůzi s hůlkami v přírodě Národního parku Podyjí opravdu užili,“ neskrýval nadšení čerstvý důchodce Miloslav Kuta.

Anketa: Proč jste se dali na nordic walking?

Iveta Mytysková, 24 let, studentka, Ketkovice
Mám ráda sport a tohle je pro mne něco nového. Hůlky jsem dnes, kdy jsem nordic walking zkusila úplně poprvé, měla půjčené, ale určitě si je koupím. Máme za sebou patnáct kilometrů, tak za dva dny uvidím, co na to tělo.

Kateřina Bednaříková, 50let, lékařka, Olešnice na Moravě
Walkingu se věnuji asi dva roky. Kdysi jsem o něm četla a zaujal mne. Díky hůlkám jsou nohy při chůzi úplně v pohodě, není to taková zátěž, jako bez nich. Doma na nás občas někdo houkne: kde máte lyže, ale tady je to v pohodě.

Jiří Šmerda, 61 let, důchodce, Znojmo
Nordic walkingu se věnuji již asi tři roky, kdy jsem si na sportovním veletrhu v Brně koupil hůlky. Je vidět, že se mu věnuje stále více lidí. Kdo jednou hůlky zkusí, už se jich nevzdává. A nápad Znovínu, spojit přírodu a víno, je skvělý.

Monika Vybíralová, 38 let, recepční, Znojmo
Je to úžasné spojení sportu a normální chůze. Zpočátku na lidi s hůlkami někteří koukali jako na blázny. Přesvědčit partnera, aby s hůlkami také chodil, byl problém. Ale naštěstí se tenhle sport rozmáhá, takže je nás stále víc.

Miloslav Kuta, 60 let, učitel na penzi, Jihlava
Je to otázka kondice a aktivity v jakémkoli věku. Chodím už roky po vlastech českých a tenhle sport je naprosto přirozený, co se pohybu týká. S hůlkami se lépe chodí, zapojují se ruce, nezatěžuje se tolik páteř.

Znojemský deník, Autor: Dalibor Krutiš, 26.4.2010

Znojmo: Přesto, že bylo počasí, že by psa, jak se říká, nevyhnal, na košt vína se jít dalo. Věrným hostům Vádeméca vína by v účasti nezabránily ani padající trakače. A tak ti co se nenechali odradit špatným počasím, udělali dobře, protože na ně čekala vynikající vína ze špičkového vinařství Kořínkových z Hnanic.

Vinařství se věnoval Josef Kořínek se svojí ženou Oldřiškou v obci Hnanice, která je přímo na hranici od nepaměti. A to již v době kdy měly hraniční dráty přímo pod okny. Rozhodly se v r. 1991 věnovat svému koníčku naplno. Založili malé vinařství spolu se svými syny Josefem a Petrem a začali, jak se říká od píky 1,5 ha vinice a dnes obhospodařují již 23 ha vinic a svými špičkovými víny, kterých ročně vyprodukují přes 20 tisíc lahví obšťastní hezkých pár milovníků tohoto nápoje bohů. Své vinice mají na třech viničních tratích – Knížecí vrch, Fládnické a U Chlupa. Dnes se vínům věnují převážně již synové s důrazem na ekologii systémem integrované produkce. Používají moderní technologie a trendy. Nebojí se experimentovat. Produkci mohou zákazníci získat v jejich vlastní prodejně v místě, ale bohatě zásobují i ty nejlepší vinotéky.

Vinařství má k dispozici 3 sklepy. Degustační, produkční a ten největší na vyzrávání především červených vín a skladování. Produkují vína bílá, rosé i červená. Základ odrůdové skladby tvoří Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský a Pinot  Blanc. Vína z hnanických tratí mají svoji specifickou chuť a vůni. Z červených produkují nejvíce Cabernet Moravia, Zweigeltrebe, Frankovku, Dornfelder, Rulandské modré a Svatovavřinecké. Vína produkují ve všech kategoriích od zemského po výběr z hroznů nebo bobulí. Mají svoje cuvé Rudgerus nazvaného podle stejnojmenného rytíře z r. 1201. Ať již pojedete do Rakouska nebo domů přes Hnánice nebo vyrazíte do Podyjí, určitě neuděláte chybu, když se zastavíte na doušek špičkového vína u Kořínků v Hnanicích a navíc zjistíte, že umí perfektně skloubit vína i s gastronomií.

•  Vydáno: 19.4.2010 12:41  •  Autor: Znojemský týden

Znojemsko – Třicet sklepů v pěti vinařských obcí – Novém Šaldorfu, Hnanicích, Šatově, Dobšicích a Znojmě – otevřel dnešní den Festivalu otevřených sklepů. Návštěvníkům přálo slunečné počasí, do sklepních uliček se jich vydalo přes tisícovku.

Dvoudenní akce, pořádaná Nadací Partnerství a postupně představující vína a vinaře jednotlivých moravských podoblastí, má na Znojemsku premiéru. „Druhý ročník festivalu zahajujeme na Znojemsku. Sledujeme stoupající trend zájmu návštěvníků. Loni na podzim přijelo na Mikulovsko na devět set hostů, tentokrát očekáváme ještě větší zájem,“ řekl ředitel festivalu Juraj Flamik.

S průběhem prvního dne festivalu byl spokojen šaldorfský vinař Marek Špalek. „Krásné počasí, fungující doprava, dobrá organizace a spousta návštěvníků. Co víc si pro propagaci vinařské oblasti přát?“ shrnul vinař.

Nadšeni byli i samotní festivaloví hosté. „Nevím, co bych akci vytkla. Všechno funguje, jak má, vína jsou výborná, program pestrý, doprava mezi vesnicemi bezvadná. Snad jen ta cena. Jsme tu i s dcerou a za tři lidi jsme tak zaplatili skoro tři tisíce. To je skutečně dost,“ řekla Ilona Nekolná, která za znojemskými víny přijela až ze slovenského Prešova.

Pořadatelé prodávali vstupenky v předprodeji za 790 korun, přímo na místě pak za 990 korun. Cena zahrnovala degustaci až tří set vzorků vín ve třiceti otevřených sklepích, kupóny k odběru vín v hodnotě dvě stě korun, degustační skleničku s logem festivalu, tašku se startovacím balíčkem a Průvodce festivalem s programem a profily vinařů i obcí, možnost využití festivalové kyvadlové dopravy mezi jednotlivými obcemi a slevu na knížky a vína u partnerských firem.

Festival otevřených sklepů pokračuje na Znojemsku ještě i zítra. Bližší informace lze najít na webových stránkách www.otevrenesklepy.cz.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 18.4.2010

Znojemsko – Putování po vinicích, Vinařská padesátka, Burčák fest a Festival VOC. To je jen malý výčet akcí, které se týkají propagace znojemských vín. Nově se mohou milovníci zlatavého moku těšit na Putování za znojemským veltlínem. Dvoudenní akce se uskuteční čtvrtého a pátého června. „Různých akcí, které jsou spojené s vínem, je na Znojemsku poměrně hodně. My jsme na čtvrtého a pátého června nově naplánovali Putování za znojemským veltlínem. Je to akce, kterou za podpory vinařského fondu poprvé pořádá Znojemské vinařství,“ řekl Jaromír Čepička ze Sdružení znojemských vinařů.

Podle Čepičky je právě Veltlínské zelené nejdůležitější a nejrozšířenější odrůdou na Znojemsku. „Je jednou z mála, ze kterých lze udělat všechny typy vín včetně slámového, ledového i výběr z bobulí,“ vypočetl Čepička. Zda bude nové putování pro lidi přitažlivé, vinaři teprve zjistí. „Zatím nevíme, jaký bude o toto putování zájem. Hosté budou především degustovat vzorky Veltlínského zeleného, ale i jiné odrůdy vín,“ dodal vinařský odborník.

Program:

4. června 2010
13,00 hod. Hotel Dukla
13,30 hod. Školní vinice
14,15 hod. Křížový sklep
15,45 hod. Dobšice
17,00 hod. Hnanice
18,00 hod. Nový Šaldorf

5. června 2010
13,00 hod. Hotel Dukla
13,30 hod. Hotel – N
14,00 hod. H. Dunajovice
15,30 hod. Hostěradice
16,00 hod. Olbramovice
17,00 hod. Bohutice

Znojemský deník,  Autor: Sylva Pavlačková, 11.3.2010

Na znojemských přehlídkách vín se zatím příliš často s ženami vinařkami nesetkáváme. A aby byly vítězkami některé z kategorií, tak to je ještě vzácnější úkaz. Jednou z reprezentantek něžného pohlaví je Jarmila Doležalová ze Znojma. Ta na posledním znojemském koštu získala zlatou medaili za Tramín červený, což bylo nejlepší víno drobného pěstitele.

„Jsem vinařkou od roku 2002, kdy jsem si pořídila v Hnanicích vinný sklípek. Jinak jsem učitelka a učím v Retzu na hotelové škole. Sklípek mám při cestě do Znojma a tak jsem spojila příjemné s užitečným,“ prozradila hned v úvodu, jak dlouho „vinaří“ paní Doležalová.  Zajímavostí je, že její rodina není klasicky vinařská. „Přímá rodina vinařská není, ale vzdálenější příbuzní, ti vinaři jsou. I když musím říct, že babička má na zahradě malý vinohrad, ale to je spíš její záliba, kutilství,“ přidává.

A jak to vypadá v takovém sklípku vinařky? „Sklípek je klenutý. Z každé odrůdy tam mám kolem stovky litrů vína. Letos tu zraje Sylvánské zelené, Veltlínské zelené v pozdním sběru, Vlašský ryzlink, Rýnský ryzlink, Tramín červený ve výběru, Pálava ve výběru, je tam i Sauvignon v pozdním sběru. Loni jsme poprvé dělali i Muškát žlutý. Každý rok se snažím udělat 6-8 odrůd,“ vypočítala Doležalová.

Práce je hodně a hlavně ženy, které se ještě starají i o rodinu, nákupy, na vinařskou práci tolik času nemají. „Stíhám to dost těžko, protože práce, jak ve škole, tak i doma, je pořád dost. Je pravda, že když se filtrovalo, byla jsem ve sklepě denně. Ale třeba v létě to zase tak často nebývá,“ popisuje, jak často tráví čas ve sklepě vinařka. Jsou práce, které ji baví víc, jiné by prý dělat ani nemusela.

„Mezi méně oblíbené práce ve sklepě patří vymývání demižonů, přetahování a filtrování. Co mě naopak velmi baví, je samozřejmě ochutnávání. Obojí ale k vinaření patří, a protože toho nemám hodně, tak se to všechno dá zvládnout,“ shrnuje s úsměvem vinařka. S úsměvem vzpomíná i na první výstavu, kterou obsadila svým vínem.

„Když jsem před osmi lety začínala a měla hotové první víno, tak jsme jej doma ochutnávali, ale nevěděli jsme, jestli ho máme dobré. Tak jsme se rozhodli, že jej pošleme na výstavu, ale co nejdále od Znojma, aby nevznikla nějaká ostuda. Dali jsme to do Hrádku. Za měsíc jsme se dozvěděli, že jsme vyhráli odrůdu. Od té doby dáváme víno na hned několik výstav ročně,“ doplnila Doležalová. A protože všichni známe, jak je to s onou kobylou a ševcovou ženou, zeptali jsme se i vinařky, jestli své víno také pravidelně pije.

„Nejraději mám veltlínské zelené suché. Víno pravidelně ale nepiji, protože často řídím, tak to ani nejde. Pokud je ale příležitost, tak si občas večer dvě deci vína dám. Ale babička, ta si pravidelně každý večer pro zdraví deci vínečka dá. A to je dobře, protože víno léčí,“ zdůrazňuje vinařka.

Která její vína už na výstavách znají?
Vyhrála v roce 2004 Šampióna výstavy v Miroslavi
V roce 2007 na Hippolitském koštu vyhrálo v odrůdách Veltlínské zelené
V Konicicíh se loni stal Šampiónem výstavy její Tramín červený
Nejlepší ročník byl 2007, kdy na výstavě v Kuchařovicích z jejích pěti vzorků byly čtyři vítězové v odrůdách.

Znojemský týden 14/2010

Znojemsko: Vláda schválila 750 milionů korun na obnovu silnic II. a III. třídy. Na Jihomoravský kraj připadne zhruba 60 milionů z celkového počtu 150, které by na opravy silnic zničených zimou potřebovala. Znojemská pobočka Správy silnic má připravené podklady a návrhy na opravy konkrétních silničních úseků v regionu, a to za zhruba 35 milionů. Vyčleněny byly například komunikace v obci Olbramovice, v Hnanicích, Šatově, Chvalovicích, ale také havarijní úsek mezi Únanovem a Výrovicemi. Kolik skutečných financí do znojemského regionu ale nakonec z šedesátimilionového balíčku přiteče, vedení znojemské pobočky Správy silnic zatím neví.
Znojemsko.cz, 29.03.2010, -trek-

Znojemsko – Putování po dobšických sklepích, Tasovický košt, Festival otevřených sklepů… Na Znojemsku začíná sezona koštů.
Putování po dobšických sklepích odstartuje v sobotu nabitou sezonu koštů vín na Znojemsku. Atypická akce, při které skupinky lidí procházejí vesnicí s plánkem v ruce od sklepa ke sklepu, přiláká každoročně stovky návštěvníků. Na Znojemsko míří také Festival otevřených sklepů. Své pevné místo v kalendáři pořád mají tradiční výstavy a košty vín.

„Putování po sklepích chystáme letos už po páté. Zatím zájem návštěvníků rok od roku rostl. Proto doufáme, že i letos přijde nejméně pět až šest set lidí,“ řekl starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský. Obec i místní sdružení vinařů se na hosty důkladně připravilo. „Letos otevřeme rovných dvacet sklepů, o tři více než loni. Vinaři nabídnou méně vzorků než loni, v každém sklepě tři až čtyři místo šesti. To proto, že se soustředíme na kvalitu,“ doplnil šéf Sdružení dobšických vinařů Kamil Piálek. K dobré chuti a náladě budou po sklepích vyhrávat tři cimbálky, dva harmonikáři a dva flašinetáři. „V jednom velkém sklepě jsme připravili posezení s cimbálkou a občerstvením. Místa, kde bude možné pořídit něco k snědku, budou ještě čtyři další,“ vypočítal starosta.

Vzestup obliby putování po sklepích potvrzuje i to, že na Znojemsko poprvé míří Festival otevřených sklepů pořádaný nadací Partnerství. „Jednotlivých obcí, které pořádají podobné akce, je na jižní Moravě už kolem dvaceti. Náš festival vždy spojuje více obcí, protože regionální rozměr více přitahuje vzdálenější a solventnější klienty. Na Znojemsku spojíme pět obcí a třicet sklepů a vinařství,“ informoval Juraj Flamik z pořádající nadace. Do festivalu se zapojí vinaři v Dobšicích, Novém Šaldorfu, Hnanicích, Šatově a Znojmě. Vinaři a zástupci obcí v akci vidí zejména příležitost k propagaci. „Bude to první ročník, teprve uvidíme co přinese. Jistě může přispět k většímu rozšíření povědomí o vinařských obcích. Na druhé straně naše putování má specifickou místní atmosféru, která je docela jiná, než cestování mezi sklepy a vinicemi autobusem,“ uvažoval starosta Jenšovský.

V Novém Šaldorfu bude festival poněkud neplánovanou předpremiérou putování po místních sklepích. „Nakonec jsme se v cechu dohodli, že se do této akce zapojíme. Její předností je, že nám zajistí určitou propagaci. Na druhé straně je určena spíš bohatší klientele. My letos chceme zahájit vlastní tradici, sklepy otevřeme na prvního máje. To bude akce pro obyčejné lidi,“ sdělil Marek Špalek z Cechu šaldorfských vinařů.

Vzestup putování po sklepích podle vinařů neovlivní pevné postavení tradičních výstav vín. Jednu z prvních pořádají už po jednačtyřicáté tasovičtí zahrádkáři v hodonickém kulturním domě první březnovou sobotu. „Nabídneme pět set dvacet vzorků z celého Znojemska. Je to podobné číslo jako v minulých letech,“ řekl předseda pořádající organizace Josef Vyšinka. Putování označil za dobrý nápad. „Musí k tomu ale být dost vinařů a sklepů. U nás bychom jich dali dohromady sotva deset,“ řekl předseda.

Podobně mluvil i Špalek. „U nás máme výstavu tradičně o velikonoční neděli. S putováním si nejspíš nebude konkurovat. Je to jiná akce, jiný zážitek a bude mít i jiné návštěvníky,“ uvažoval vinař.

Znojemský deník, Autor: Martin Moštěk, 26.2.2010

Znojemsko – Budovy, kde před dvaceti letech pracovali pohraničníci, dnes buď čekají na investora nebo na úředníky. Někteří vlastníci nechávají budovy chátrat.

Omšelé ruiny s vytlučenými okny, obecní úřad, chráněné bydlení nebo lesní správa národního parku. Tak vypadají po dvaceti letech někdejší roty Pohraniční stráže na Znojemsku. Mnohé změnily vlastníka a většina plánů na jejich přestavbu zůstává na papíře. Novým majitelům chybí peníze, nebo čekají, až jejich žádosti úřední šiml dovleče k žádoucímu konci.

„Žádali jsme o převod roty u Hatí. Měli jsme i podepsanou smlouvu s vnitrem, ale na katastru nám to vrátili. O areál se s ministerstvem kdosi soudí,“ řekl místostarosta Dyjákoviček Jan Gregor. Zástupci obce chtěli připravit projekt nového využití objektu, na který plánovali získat peníze z evropských fondů. „Měli jsme záměr vybudovat dům s pečovatelskou službou, nebo podobné zařízení pro seniory. Musíme ale počkat na vyřešení sporu,“ dodal místostarosta.

V Lukově už část někdejší roty na bydlení přestavěli. „Ubikaci vojáků jsme získali bezplatným převodem a upravili jsme ji na sedmnáct chráněných bytů. Zbývající část roty chceme adaptovat na nový obecní úřad. Kvůli změně předpisů už ale není možný převod zadarmo, zaplatíme necelého půl druhého milionu korun,“ sdělil starosta městyse Antonín Plaček. Odhadl, že na schválení převodu bude Lukov čekat ještě asi půl roku až rok.

Několik bývalých vojenských objektů získal Národní park Podyjí. „V Podmolí jsme zchátralou budovu zčásti zdemolovali a stavíme tam novou lesní správu. Hotová by měla být během letošního roku. Těžko využitelná je i rota v obci Podmyče. Její areál využijeme jako zázemí našeho lesního provozu, bude tam školka či sklad nářadí,“ uvedl Jan Kos ze správy parku. Po vstupu republiky do schengenského systému park získal i někdejší celnici u řeky Dyje blízko Hardeggu. „Chystáme projekt na adaptaci budovy na menší návštěvnické středisko. Bude tam prostor pro menší sezonní výstavy a ubytování pro brigádníky a badatele. Předpokládáme úzkou spolupráci s rakouskými kolegy,“ dodal Kos. Adaptace, zejména opravy sítí a rozšíření kanalizace, má stát zhruba milion korun. „Pokud se nám peníze podaří získat, mohli bychom začít asi do dvou let,“ odhadl Kos.

Další roty získali v posledních letech soukromí vlastníci. „Asi osm let vlastní bývalou hevlínskou rotu realitní kancelář. Nějakou dobu ji pronajímala firmě, která pracovala v oboru dřevovýroby. Poslední roky je areál prázdný a chátrá,“ řekl místostarosta Hevlína Jiří Dohnal.

„Vratěnínskou rotu koupil soukromý vlastník. Měl snad záměr přestavět ji na penzion, ale podle všeho plán vzdal. Rota je opuštěná a chátrá. Stát se marně pokouší prodat i zdejší hraniční přechod,“ uvažoval starosta Vratěnína Martin Kincl.

Nadějněji vypadá budoucnost roty u Devíti mlýnů u Hnanic. „Získali jsme ji bezúplatným převodem od státu a před dvěma lety ji prodali. Nový vlastník tam chce postavit ubytování a vinařský provoz,“ sdělil starosta obce Jiří Musil.

Znojemský deník, Autor: Martin Moštěk, 10.2.2010

Hnanice: Nezvyklý cíl si vytkli zastupitelé Hnanic v projektu nazvaném „Kostely příhraničních obcí Hnanice – Retzbach.“ S pomocí tisíců Eur z evropských fondů pro turisty zviditelnili formou brožur, pohlednic, leporela, keramických obrázků v obou jazycích nejen chrámy ve jmenovaných obcích, ale například také zrekonstruovali hnanický pramen, který podle pověstí uzdravoval slepé.
„Hlavním cílem bylo v rámci projektu zviditelnit náš kostel sv. Wolfganga. Využili jsme na něj peníze z Fondu malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko. Příspěvek byl osmdesátiprocentní a další část peněz nám byla ještě darována,“ vysvětlil starosta Hnanic Jiří Musil. Jak hned jedním dechem dodává, zatímco na rakouské straně nemají sakrální památky s propagací problém, v Hnanicích nebyly o kostele dodnes žádné propagační materiály. Přičemž jeho historie a vše, co s kostelem souvisí, je jistě nejen pro místní lidi velmi zajímavá.
Co se tedy v rámci projektu stihlo udělat a čeho si návštěvník určitě všimne?
„Jedním, a pro mnohé možná nejpřitažlivějším, výstupem celého projektu bude studánka, která podle pověstí pomáhá slepým lidem. Vodu jsme z kostela „vytáhli“ ven. A až dokončíme poslední zkoušky na její kvalitu a opravíme čerpadlo, což je otázka dní, bude moci návštěvník vodu z této studánky ochutnat. Je opravdu výborná. Je v ní velmi málo dusičnanů a kdo přijde, může si i k prameni sednout na stylovou akátovou lavici a v krásném prostředí si oddychnout,“ popisuje, jak by vše mohlo v budoucnu fungovat, starosta.
S myšlenkou vyvést, podle pověstí „zázračnou“, vodu ze studny v kostele mimo něj, oslovil zastupitele Ing. Jindřich Buchta.
Kromě ochutnávky vody se návštěvník obce v rámci projektu setká v informačním středisku s pohlednicemi, brožurami, leporelem, keramickými zvonky, keramickým obrázkem, vše s fotografiemi, které v těch nejhezčích úhlech představují hnanický kostel. Kdo přijede ke kostelíku třeba na kole, jistě nepřehlédne velkou informační tabuli, která popisuje historii kostela i nejzajímavější části jeho exteriérů a interiérů. Podobná je k vidění i u kostelů v Mitteretzbachu a Oberretzbachu. Všechny materiály jsou k dispozici ve všech dotčených kostelech a jsou v dvojjazyčných německých a českých mutacích.

Znojemský týden, 35/2009, Týden plus, (be)

Region: Řezačku tabáku zabavenou kdysi celníky, uniformy, hraniční sloup i křeslo, v němž se pašovaly různé předměty. To jsou první exponáty Muzea celnictví, které se chystá na hraničním přechodu v Hatích. Minulý týden k nim přibyly i budovy a pozemky. Úřad pro zastupování státu předal Technickému muzeu Brno, které je zřizovatelem Muzea celnictví, dvě nemovitosti na Hatích a k tomu třináct parcel o rozloze 14 000 m2. Hodnota předaného majetku představuje více než 37 300 000 milionů korun.
„Stálá expozice připomene historii celnictví před vstupem České republiky do Evropské unie a Schengenu. Zaměří se především na období před rokem 1989, zmapuje i dějiny ochrany hranic od počátků vzniku české státnosti,“ informovala mluvčí brněnského muzea Klára Havlíčková. Část interiérů zůstane zachována v původní podobě. Muzeum oslovuje celní úřady i jednotlivce při shromažďování sbírkových předmětů. Kdy se expozice zpřístupní veřejnosti, bude záležet na financích, které uvolní Ministerstvo kultury, jako zřizovatel obou muzeí.
Počátkem července dostala v Hevlíně budovu bývalého hraničního přechodu obec, k tomu 3 500 m2 pozemků. Proč chtěla tento majetek? „Při představě, že si nemovitost koupí soukromník a zřídí tady hernu, bar či noční klub, jsme se rozhodli nabídku státu na bezúplatný převod raději přijmout,“ vyjádřil za zastupitele Hevlína starosta Drahomír Nosek. Obec chce mít kontrolu nad tím, jaké služby zde podnikatelé nabídnou. Dá přednost firmám s občerstvením, servisem a půjčovnou jizdních kol, zvažuje sem přestěhování infocentra. Stavební úpravy, jako například výměnu oken, odečte obecní úřad firmám z nájmu. Brzy dojde na odstranění střechy celnice nad silnicí tak, aby nebránila průjezdu nákladních aut a kamionů.
Bývalý přechod v Hnanicích Úřad pro zastupování státu Jihomoravskému kraji teprve předá. Znojemské Jihomoravské muzeum, jehož zřizovatelem je kraj, tak dostane budovu o rozloze 573 m2 a 3 679m2 pozemků. Muzeum zde zřídí depozitář. „Než sem ze Znojma přestěhujeme historické a archeologické sbírky, i fond dějin umění, musíme budovu stavebně upravit. Zrušíme například chodby a zvětšíme místnosti, zazdíme okna, vybudujeme výtah,“ vyjmenovala ředitelka muzea Vladimíra Durajková. Dokončení stavebních prací a vybavení depozitářů mobiliářem plánují v příštím roce. V nepřetržité ostraze objektu se budou střídat tři lidé. Depozitáře v Hnanicích nebudou běžně přístupné, muzeum počítá s rozšířením výstavních prostor na znojemském hradě, který má v pronájmu.
O hraniční přechod ve Vratěníně nemá zájem obec, ani kraj, Úřad pro zastupování státu třípatrovou budovu s pozemky o výměře 4 078 m2 brzy nabídne ve výběrovém řízení.

Znojemský týden, 30/2009, Aktuálně, (jm)

Vísky, Znojmo – I obce ze Znojemska získaly ocenění v letošním krajském kole soutěže vesnice roku. Porotci, kteří zasedli ve Vískách na Blanensku, poslali na Znojemsko stuhy a zvláštní ocenění. Jihomoravskou obcí roku jsou letos Lužice na Hodonínsku.

Hned první přihláška do soutěže přinesla úspěch Božicím, kterým porota udělila oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělci. „Myslím, že porota ocenila naši spolupráci zejména s Družstvem božických vinařů a to, že máme obecní sklep, který chceme upravit na vinařské muzeum,“ sdělil starosta Miroslav Klíč, který předpokládá, že obec bude o titul vesnice roku soutěžit i napřesrok. „Je to užitečné. Setkáme se při té příležitosti s dalšími starosty, vyměňujeme si zkušenosti,“ dodal Klíč.

Za dlouhodobý aktivní přínos v Programu venkova dostal mimořádné ocenění starosta Hnanic Jiří Musil. „Program je velmi užitečný zejména pro malé obce. Sami jsme z něj úspěšně čerpali ať sami jako obec, nebo další obce sdružené ve svazku Daníž,“ řekl Musil. Hnanice letos získaly Fulínovu cenu, diplom za příkladnou květinovou výzdobu. Další diplom putoval do Horních Dubňan, jako ocenění příkladné péče o tradiční venkovskou zástavbu.

Dvě menší ceny dostaly také Chvalovice. Porota jim udělila diplom za vzorné vedení obecní kroniky a obec uspěla i v kulinářské soutěži svým receptem na rolovanou panenku.

Znojemsý deník, Autor: Martin Moštěk, 5.6.2009

Hnanice: Místo mužů v uniformách obsadí budovy přechodu v Hnanicích muzejní exponáty. Přesunu rozsáhlých depozitářů ze znojemského hradu do Hnanic už by nemělo stát nic v cestě. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek podepsal s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových smlouvu o bezplatném nabytí hraničního přechodu v Hnanicích.
„O přechod Hnanice opakovaně projevilo zájem Jihomoravské muzeum ve Znojmě,“ řekl Michal Hašek. Podle ředitelky tohoto muzea Vladimíry Durajkové už je pro přechod v Hnanicích nachystán projekt. „Vzhledem k rekonstrukci znojemského hradu musíme vystěhovat depozitáře, které zde máme. Zpátky už se stěhovat nebudou, město má s hradem jiné plány. V Hnanicích budou po drobných stavebních úpravách umístěny depozitáře pro dějiny umění, archeologii a lapidárium,“ řekla Vladimíra Durajková.
Nyní se podle ní čeká na příkazní smlouvu a poté už by měly být zahájeny stavební práce.
V největším hraničním přechodu na Znojemsku na Hatích má vzniknout jako pobočka Technického muzea v Brně expozice celnictví, osud dalších přechodů, jako je Hevlín či Vratěnín je zatím nejasný. Kraj o ně kvůli příliš velkým nákladům na údržbu i případné úpravy zájem neprojevil.

Znojemský týden, 13/2009, Týden plus, (chaf)

Podyjí: Znojemsko patřilo vždy k oblastem, kde se v zahradách, ale i mimo ně pěstovalo hodně ovoce i zeleniny. Obojího postupem času ubylo a místo dříve starých jabloní či třešní rostou thuje nebo rodí vinohrady. A pokud přece jen někde ovocné stromy či keře rostou, obvykle jde o nově vyšlechtěné odrůdy, které vystřídaly ty staré, tradiční. Aby se na ně úplně nezapomnělo a uchovaly se pro budoucí generace, začali pracovníci NP Podyjí se zajímavým projektem.
„Na Správě NP Podyjí již více než deset let klíčí záměr, jak alespoň některým starým sadům, kde rostou stromy desítky a někdy i více než sto let, navrátit jejich bývalou krásu,“ řekla pracovnice správy NP Podyjí Lenka Reiterová. Na jaře 2008 se obnova ovocných sadů v Podyjí začala měnit v realitu. „Znovu jsme si utřídili známé informace o tom, jaké druhy a odrůdy ovoce byly v NP Podyjí nalezeny, a také, kde jsou lokality s významným výskytem starých ovocných dřevin. Prozatím jde samozřejmě v drtivé většině o dřeviny rostoucí ve volné krajině, protože zejména tam je mohou pracovníci správy NP nalézt,“ pokračovala pracovnice. Zatím určili asi dvacet druhů jablek, jako je třeba Panenské české nebo různé Renety, Parmena zlatá zimní a mnoho dalších odrůd. I ty se budou roubovat.
Navázali také spolupráci se Stanislavem Bočkem z MZLU a koncem podzimu s ním typické lokality ovocných dřevin navštívili. Při té příležitosti byla v zahradě díky ochotě majitelů Evy a Imricha Durcových nasbírána jablka odrůdy Moravská jadernička a z nich už byla vyluštěna semena k napěstování podnoží. Zásobní školka bude založena v sousedství lesní školky v prostorách bývalé roty v Podmolí.
„Do projektu byl zahrnut i sad u hájenky za Lesnou, kde již byly vykáceny odumírající stromy a v příštím roce by měly být nahrazeny novou výsadbou, v ideálním případě starých odrůd. V roce 2009 dále plánujeme prosvětlení vybraných zarostlých sadů a prořez větví starých stromů v nich. Prvními kandidáty na záchranné práce jsou i třešňové sady kolem popické kaple P. Marie Bolestné, lesní jabloňový sad nad serpentinami u Vranova nad Dyjí, drobný sad u Jejkala (na Braitavě) a stromořadí starých jabloní u hraniční silničky východně od Hnanic. V následujících letech budou obnovovány další známé sady v NP Podyjí (např. u Faltýskova či Novohrádeckého mlýna, na Havranickém vřesovišti, Hradišťských terasách atd.),“ vypočítala Reiterová.
Další fází projektu bude komplexní mapování výskytu ovocných dřevin v NP Podyjí, jeho ochranném pásmu a posléze i přilehlé části Dolního Rakouska. „Pro tuto část projektu bychom velmi ocenili i spolupráci veřejnosti. Jakékoli informace o výskytu starých ovocných dřevin na Znojemsku jsou vítány. Zanedlouho bude možné tyto informace předávat i elektronicky prostřednictvím formuláře dostupného na webových stránkách NP Podyjí.
Projekt na záchranu starých odrůd ovocných stromů není v NP Podyjí naštěstí ojedinělý. Obdobná záchrana se děje například i v Bílých Karpatech, ve Žďárských vrších i jinde.

Znojemský týden, 8/2009, Týden plus, (be)

Hevlín, Šatov, Hnanice: Pěchotní srub těžkého opevnění s pozemkem nedaleko hranice s Rakouskem prodává ministerstvo obrany. Cenu vojenského bunkru, asi dva kilometry od vesnice, vyčíslil znalec na 2 500 000 Kč. „První výběrové řízení na odprodej bylo neúspěšné,“ potvrdil zástupce ředitele brněnské Vojenské ubytovací a stavební správy Petr Kobliha. Podle neoficiální informace se cena bunkru má snížit až na milion a půl a další kolo prodeje bude kolem 20. března.
O objekt nemá obec zájem. „Vojáci nám bunkr nabídli bezúplatně, stejně tak dalších dvanáct menších řopíků kolem vesnice, probrali jsme to na zastupitelstvu ze všech stran a neodsouhlasili. Bunkr nemá přístupovou cestu, dá se k němu dostat jen přes pole, která patří zemědělcům. Máme obavu z případných vysokých nájmů za pozemky. Nemáme pro něj ani využití. Na různá setkání a společenské akce i s Rakušany ze sousedství nám slouží Přeshraniční informační centrum na návsi nedaleko školy,“ informoval starosta Drahomír Nosek. V katastru Hevlína se právě dokončují pozemkové úpravy a krokem do nejistoty je skutečnost, že nový majitel bunkru musí respektovat jejich výsledky.
Bunkr se zdá příliš drahý i za nižší cenu ostatním zájemcům. „Vojáci by tyto objekty měli dávat zadarmo. Hevlínský bunkr je pro nás velký. Opravujeme menší řopík v Hnanicích, vybavíme ho replikami případně originály zbraní a výstroje z roku 1938 a v létě ho zpřístupníme našim hostům. Řopík stojí na našem pozemku, proto jsme armádu požádali o přidělení,“ uvedl ředitel hotelu Happy Star v Hnanicích Martin Herzig.
Bunkr v Hevlíně dokončený v září 1938 těsně před podpisem Mnichovské dohody, už nestojí ani v úhlu pozornosti členů Klubu historie Vojenství Brno, kteří o něj v devadesátých letech měli zájem, stejně tak o dalších pět velkých opevnění v našem regionu. „Šest set tisíc vložených do oprav pěchotních klubů Zahrada a Újezd u Šatova brněnskému Technickému muzeu, které má zapůjčeny oba objekty, stačí,“ poznamenal správce obou šatovských bunkrů Jiří Špinar. Zahradu muzeum vždy přes sezonu zpřístupní zájemcům, k Újezdu řeší majetkoprávní stránku přístupové cesty. Nevýhodou podle něj je, že hevlínský bunkr stojí jen několik desítek metrů od státní hranice.

Znojemský týden, 8/2009, Týden plus, (jm)

Znojemsko: Exkluzivní, vzácné, drahé, s nenapodobitelnou chutí po medu, ovoci, rozinkách a ořechu. Tak sami vinaři hodnotí ledové víno. V mrazivém počasí těchto dnů, kdy teplota klesla pod požadovaných mínus sedm stupňů Celsia, se vydali do vinohradů na sběr hroznů pro jeho výrobu. 800 kilogramů Veltlínského zeleného sklidili Špalkovi z Nového Šaldorfa, kde „ledovku“ dělají od roku 1998. „Letos jsme měli jednu z nejvyšších úrod. Hrozny ve vinohradu neshnily, ani je nesezobali ptáci. Asi jsme je letos dobře ošetřovali,“ pochvaloval si Marek Špalek. Dodal, že hrozny stříhali tři dny před koncem roku při teplotě -8,5°C, vylisovaná šťáva měla cukernatost 36 stupňů. Stejnou odrůdu si pro ledové víno vybrali i vinaři ze znojemské šlechtitelské stanice Ampelos. „Vinohrad ani množství otrhaných hroznů neprozradím. Jen to, že inspektor České zemědělské a potravinářské inspekce nám potvrdil 40 stupňovou cukernatost štávy,“ uvedl předseda představenstva Ampelosu Lukáš Kylián. Hrozny ve vinohradu sklízeli ve stejný den jako v Novém Šaldorfu při – 8°C.
„S bratrem jsme si řekli, že musíme udělat nějakou novinku, rozhodli jsme se pro ledové červené a vybrali odrůdu Svatovavřinecké. Na Silvestra jsme nasbírali 3 000 kilogramů při teplotě – 9°C. Byl to nevšední zážitek. Zmrzlé kuličky jsme asi sedm hodin lisovali, 550 litrů šťávy dosáhlo cukernatosti 37,5 stupně, teď bude dva až tři měsíce kvasit. Víno nakonec přefiltrujeme a stočíme do dvou nebo třídecových lahviček,“ popsal Josef Kořínek mladší z rodinného Vinařství Kořínkovi. Poznamenal, že hrozny ve viniční trati U Chlupa jim nesežrali ptáci, ani plíseň. O celou úrodu ale přišli ve vinici pod lesem.
Uchovat hrozny do sklizně se nepodařilo Vinařství Hnanice. „Vyčlenili jsme asi půl hektaru odrůdy Rulandského šedého. Ze sklizně jsme chtěli vyrobit ledové víno pro reprezentaci firmy,“ řekl zástupce Vinařství Zdeněk Šťava. Je přesvědčen, že hrozny vzali nenechavci.
Už na Kateřinu, koncem listopadu, z vinice U Tří Dubů posbírali vinaři stošíkovické Agry hrozny Ryzlinku rýnského na ledové víno. Vinaři po dohodě se Znovínem vyčlenili větší plochu vinic pro tento druh, ale kvůli vysokým teplotám letošního podzimu a zimy hrozny otrhali dříve. „Letos dodáme na trh asi tisíc dvoudecových lahviček ledového vína. Z hroznů, které se nesklízely za mrazu, bude výběr z bobulí,“ přiblížil ředitel znojemského Znovínu Pavel Vajčner. Znovín právě nabízí asi sedm tisíc dvoudecových lahviček ledového vína z loňské velmi dobré sklizně v ceně od 280 do 450 korun.

Znojemský týden, 2/2009, Týden plus, (jm)