Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Památky a zajímavosti v obci Havraníky

Farní kostel sv. Linharta (Leonhardta)

Dřívější havranický kostel byl položený, stejně jako ten současný, uprostřed obce, jak se dá soudit podle nalezených základů. Skládal se nejprve jen z prostoru nynějšího presbytáře a při vzrůstajícím počtu obyvatel byl roku 1750 rozšířen, zaklenut místo tehdejšího palachového stropu klenbou a opatřen kůrem, který byl podobný tomu dnešnímu. Stěny byly později podepřeny zvenčí a vyztuženy šikmými přistavěnými pilíři.

Dva místní rodáci – Vincenc a Michal Wallner – se stali v 18. století opaty premonstrátských klášterů v Louce a Gerasu. Kostelu věnovali oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Michalu, které jsou dnes v Hnanicích.

Kostel byl pro nebezpečí zřícení v roce 1811 snesen po základy. Bohoslužby se konaly v márnici, na hřbitově a později v sakristii, která byla pod věží.

Na popud havranického rodáka, pozdějšího duchovního správce, Wolfganga Timmela, byla započata 14. 4. 1813 stavba nového kostela, jež byla dokončena roku 1816. Kostel byl 15. 9. 1816 slavnostně vysvěcen. Z klášterního kostela ve Vratěníně (řádu bosých augustiniánů), zrušeného roku 1784, dostal kostel 16 dýhovaných lavic, varhany, zpovědnice. Hlavní oltář s obrazem pochází ze starého kostela sv. Leonarda. Odtud pochází také postranní oltáře.

Interiér kostela prošel v letech 1992 – 1993 zatím poslední renovací. Fara byla postavena roku 1860.

 


Starý hřbitov

Starý hřbitov se nacházel u kostela, dodnes je na východní straně kostela kamenný náhrobek. V roce 1823 byl přeložen mimo obec. Na bráně hřbitova můžete vidět nápis: Křesťanské pole k zasetí semen, která nezetlí.

 


Sochy

Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií: Pochází z roku 1747 a nachází se v blízkosti kostela.
Barokní plastika sv. Jana Nepomuckého: Pochází z 18. století.
Barokní socha sv. Floriána: Pochází z roku 1767.


Havranické vřesoviště

Přes 100 ha stepních lad se vzácnou teplomilnou stepní flórou a faunou. Dominantu tvoří traviny (kostřavy, ostřice nízká) nebo keříčky (vřes obecný, kručinka chlupatá). V Evropě unikátní typ vřesovišť rostoucích na suchém a teplém stanovišti. Hojný výskyt vzácných a chráněných druhů (koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný, kavyl Ivanův, kudlanka nábožná, stepník rudý, dudek evropský, strnad zahradní).