Dobrovolný svazek znojemských vinařkých obcí

Languages

Památky a zajímavosti v obci Dobšice

Smírčí kříže – „Baby“

„Baby, nazývají se na Moravě staroslověnské kříže, podoby románské, tesané hrubě do pískovce. Na ruských mohylách kolem Dněpru jsou podobné památky v podobě postav, v Lužici je hojně starých křížů, i na Moravě, v Čechách méně, kde jim však neříkají baby.  Kříže ty se považují za zbytky prvých dob křesťanských na Moravě, z doby cyrilometodějské. V našem kraji je podobný kříž mezi Třebíčí a Pocoucovem, pak dva kameny téhož rázu u Dobšic poblíž Znojma. Za sokolovnou v Moravských Budějovicích u cesty k novému hřbitovu byl podobný kámen s úlomkem kříže, ale nevíme, kam v posledních letech zmizel..“

Originály těchto křížů, umístěné nyní v zasedací místnosti obecního úřadu Dobšice, stávaly na historické křižovatce cest do Vídně a Brna na dohled od Louckého kláštera. Jsou také součástí obecního znaku a praporu.
O původu, stáří a funkci křížů se vedly dlouhodobé diskuse. Nejčastěji bývaly kříže označovány jako pozůstatky vlivu a působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě. Pojem kamenných křížů se však také objevoval v některých středověkých smírčích smlouvách. Bývaly oficiálně uzavírány mezi viníkem (vrahem) a rodinou oběti, byla to i jistá náhrada krevní msty. Po uzavření smlouvy byl vrah povinen nejen vyplatit pozůstalým finanční odškodnění, které mu smlouva ukládala, ale musel i splnit svůj další slib a tím bylo vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě činu na znamení usmíření a pokání.
Podle další teorie plnily tyto kříže i poslání hraničních mezníků.
Na kamenných křížích lze obvykle nalézt jednoduchou podobu zbraně, v tomto případě dvojbřité sekery. Zastánci teorie smírčích křížů v nich vidí vražednou zbraň, kterou tam vytesal na znamení svého provinění sám vrah.
Obdobné kamenné kříže můžeme najít na území téměř celé Evropy, především v oblastech, které bývaly v dobách středověku hojněji osídleny.

 


 

Malé železniční stavby

Rozsáhlý rozvoj železničních komunikací habsburské monarchie, který začal již v první polovině 19. století budováním Severní dráhy Vídeň – Břeclav – (Brno) – Přerov – Ostrava, pokračoval zvýšenou intenzitou i ve druhé polovině století. V letech 1870 a 1871 vrcholilo budování železniční sítě v okolí města Znojma.

Z Hrušovan nad Jevišovkou do Znojma byla vybudována v roce 1870 odbočka trati Laa an der Thaya – Moravský Krumlov – Brno.

Pozornost turistů si zaslouží stavby – tunely, doposud spíše opomíjené, většinou ukryté v železničních náspech. Těchto objektů je i v okolí Dobšic několik. Stačí jen projít podél trati od zastávky Dyje směrem na Znojmo. V orientaci nám pomohou původní patníky s kilometráží – vždy po 200 metrech střídavě oboustranně, tudíž prakticky po 100 metrech.

V hlubokém násypu v km 20,8 je odvodňovací tunel se čtyřikrát odstupňovanou klenbou o stoupání asi dva metry, celkové délky asi 23 metrů. Tunel nese nad jižním později upraveným vstupem stopy datace. Nedaleko v km 21,2 v mělčí úžlabině je odvodňovací tunel stejného profilu, ale vodorovný v délce asi deset metrů.

Prohlídka dalších tunelů na trase do Znojma vyžaduje sestoupit do Dobšic na konec ulice K Hájku a dále pokračovat jižně pod tělesem dráhy proti toku Dobšického potoka. Po několika minutách můžeme odbočit k mohutnému násypu úžlabiny pod železniční tratí v km 22,9. Zde je poměrně nenápadný vstup do impozantního mnohokrát odstupňovaného stoupajícího tunelu s převýšením asi pět metrů a o celkové délce asi padesát metrů. Doposud slouží původnímu účelu jako průchod pro pěší a k odvodnění. Vede na hlavní lesoparkovou cestu s lipovou alejí v lokalitě Hájek, která byla vysázena po roce 1881.

Pěšina jižně pod náspem tratí v km 23,2 ústí spolu s Dobšickým potokem do mohutného intaktního tunelu pod rozsáhlým zásypem údolí potoka. Tunel je zachován i s detaily nárožních kamenných patníků (původně ochrana proti kolům povozů). V km 23,4 prochází, již nižším náspem, druhá cesta z Dobšic k Suchohrdlům dalším tunelem pro povozy a pěší, opět s nárožními patníky. „Díky“ neuvážené skládce v prostoru vyústění na Dobšice nefunguje odtok dešťové vody (při poslední povodni byl v tunelu sloupec neodtékající vody do výšky asi jeden metr). V zahradách před Červeným mostem (v km 24,4) je menší, chodci již neužívaný tunel –  nyní pouze pro odtok povrchových vod.
Skupina mohutných borovic signalizuje, že trasa vrcholí těsně před znojemským nádražím v km 24,6 až 24,7 skvělým technickým dílem Červeného mostu přes údolí potoka Lesky.

Tato trať byla ve Znojmě původně zakončena samostatnou nádražní budovou, která doposud stojí na opačné straně kolejiště znojemského nádraží, při dnešní Průmyslové ulici.


 

V Dobšicích žije Mistryně světa – velký úspěch Kateřiny Protivínské

V australském Adelaide se konalo Mistrovství světa ve sportovním aerobiku. Mistry světa se stali v soutěži párů Kateřina Protivínská – obyvatelka Dobšic – s Tomášem Krmíčkem.

Více o Kateřině na jejích webových stránkách